Jak si v březnu zatopit bez ohně a jiné tipy k výsevu ve skleníku

13. 3. 2021

Potřebujeme-li studený skleník nebo pařeniště trochu vyhřát, můžeme to provést tradičním venkovským způsobem, hnojem. Nejvíc hřeje hnůj koňský – intenzivně a krátce.

Hovězí hnůj dává teplo delší dobu, nezahřívá se tak rychle. Hnůj je možné mísit s listím, pak se doba, po kterou hřeje, prodlužuje.

Zahřívá se i obyčejná sláma, kterou prohodíme močovinou nebo ledkem.

Z hnoje se páří, pro pěstování lze využít nejen živiny, ale i teplo

Z hromady hnoje stoupá teplo; foto Shutterstock

Pařeniště se vyváží zhruba do 60cm hloubky, rýhy ve skleníku by měly mít stejné parametry. Do nich navezeme čerstvý slamnatý hovězí či koňský hnůj nebo i jinou organickou hmotu. Prolejeme teplou vodou a sešlápneme. Navrch urovnáme asi 20cm vrstvu pěkné zeminy.

Ve skleníku je vhodné udělat nad tímto místem růvek. Za několik dnů se začne v prostoru „oteplovat“. Vrstva hnoje se postupem času slehává, vzdálenost od skla v pařeništi se zvětšuje, růvek ve skleníku se zmenšuje a propadá se.

Sadba květáku

Solidní sadba květáku může narůst i v malých buňkách sadbovače. Potřebné živiny dodáváme zálivkou. Foto I. Dvořák

Kolik tepla potřebují různé rostliny

Teplo znamená pro každou rostlinu něco jiného. Pro výsevy papriky a lilku, které začínají už v lednu, je na předpěstování potřeba asi 12 týdnů  a teplo ve dne v noci 22 °C. Teplo potřebují i okurky, při roubování zeleniny by mělo být ještě tepleji, jinak roubované plochy srůstají pomalu.

Rajčatům stačí o dva tři stupínky méně (a výraznější střídání teplot ve dne a v noci), ale třeba brokolice, kedlubny, raný květák, salát, celer, pór se spokojí s teplotou pod 18 °C. A po přepíchnutí a zakořenění  je vhodnější – spíše než je hýčkat teplem – spartánsky je otužovat, připravovat na výsadbu ven. Celer a velmi rané kedlubny by neměly zažít teploty pod 8–10 °C, mívají dík tomu sklon k vykvétání.

Přímé výsevy v chráněných prostorách

Prostoru k výsevu do chráněného prostoru bývá málo, a tak je dobré být při výběru přísný.

Vedle sadby, která půjde ze skleníku ven, jakmile to počasí dovolí, vysévají se zejména ředkvičky, raná mrkev, špenát, listové saláty, někde ředkev a možná i vodnice, odrůdy pekingského zelí a hlávkové čekanky odolné k vybíhání (tolerantní k délce dne) a třeba i hrášek se spokojí s přímým výsevem a s klíční teplotou pod 10 °C. Vysazuje se raný salát, kedlubny, nejranější odrůdy květáku, zelí kapusty…

Při plánování výsevů a následné výsadby je třeba vědět, že

  • ředkvičky jsou ke sklizni cca za 35 dnů po výsevu,
  • nejranější karotky potřebují okolo 80 dnů.
  • Rané odrůdy hrachu přinášejí první sklizeň cca po 70 dnech.
  • Předpěstování sadby košťálovin či salátu trvá na jaře cca měsíc, počítejte s tím, aby ve skleníku nebylo zbytečně pusto.
  • Nejranější kedlubny dorůstají od výsadby ke sklizni cca 55 dnů.

Březnové počasí a venkovní výsevy

Za příhodného počasí patří už v březnu ven mák, mrkev, petržel, pastinák, ředkvičky, ředkev (např. Karmina), vodnice, hrášek dřeňový i cukrový, černý a ovesný kořen.

Berme si příklad z velkých zelinářů. I doma můžeme používat netkané textilie na přikrytí kultur a jejich přirychlení.

Nektaná textilie ochrání a urychlí i polní výsadbu či výsev

Pod netkanou textilií jsou výsevy a výsadba chráněny před mraziky i některými škůdci, nevysychají. Dříve se sklízí. Proč kryt nezkusit i doma na záhoně. Foto I. Dvořák.

Pokud jste tak neučinili již před zimou, přikryjte venku vysazený ozimý salát, cibuli, květák, kapustu, ale i čerstvě vysazenou letošní sadbu. Ochráníte ji proti mrazíkům, ale i škůdcům.

Hlízy v chladné půdě

Topinambury mohou zůstat venku v zemi i v zimě, brambory ani jakon však ne. Topinambury  jsou mrazuvzdorné. Hlízky pozapomenuté v půdě však dokážou během let záhon zaplevelit.

Velmi rané a rané brambory můžeme předklíčit, narašit doma, ve sklepě. Ven je vysazujeme, když je teplota půdy v hloubce výsadby cca 8 °C.

Předkličování brambor

Předklíčení sadby uspíší sklizeň až o dva týdny; foto K. Hamouz

  • Můžeme si pomoct černou fólií, které hltá sluneční paprsky a půda pod ní se významně ohřívá již v březnu, nebo výsadbou pod fóliový tunel (když se pod ním půda dostatečně zahřeje). Tunel se v době příznivé odkrývá, v době, kdy je zima a hrozí mrazíky, znovu potahuje fólií.
  • Brambory před mrazíky můžeme chránit i silnější netkanou bílou textilií.

Jakon je poměrně neznámá hliznatá zelenina, vhodná pro diabetiky. Má pod zemí dva typy hlíz, ty menší na stonku slouží k rozmnožování, větší, hlouběji pod zemí jsou chutnou zeleninou, přílohou. Sází se okolo ledových mužů.

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

9. 12. 2022

Řez, zmlazování a výmladky opadavých okrasných dřevin

V bezmrazém začátku zimy lze řezem tvarovat a zmlazovat některé okrasné opadavé stromy, živé ploty a keře. Nejprve odřežeme odumřelé, nemocné a poškozené větve, ty ponechané zkrátíme podle potřeby.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x