Angrešt a rybíz můžeme stále ještě prosvětlovat, ale řez do starého dřeva je nutné ukončit do poloviny února, neboť po tomto termínu již obyčejně začíná proudit míza. (Pokračování textu…)
Do konce února řežeme – prosvětlujeme – méně bujně rostoucí staré jádroviny. Vhodná doba jejich řezu začíná již v prosinci. (Pokračování textu…)
Ve vytápěném skleníku, fóliovníku, pařeništi, nebo na okenním parapetu začínáme s příchodem února předpěstovávat zeleninovou sadbu. (Pokračování textu…)
Kdo na zahradě používá pařeniště, v únoru z něj zpravidla vybírá listí, které tam uložil v prosinci, a zvenku jím zateplí bočnice. (Pokračování textu…)
Květem a nezvyklou krásou nás mohou v tomto období zaujmout otužilci, kteří ovšem nepatří mezi skutečné posly jara. (Pokračování textu…)
Únor bývá nejstudenějším měsícem, často mrazivějším než leden. Klimaticky jde o poslední zimní měsíc, ač do začátku jara chybí tři březnové týdny. Slunce sílí, zem studí. (Pokračování textu…)
Trávník bez sněhu včas pohrabeme a zbavíme zbytků listí, aby mohly později vykvést drobné cibuloviny v něm vysazené: sněženky, ladoňky a krokusy. (Pokračování textu…)
Při několikadenním mírném počasí bez mrazů lze řezem tvarovat a usměrňovat v růstu všechny popínavé rostliny. (Pokračování textu…)
Závažná houbová choroba hnědé padlí angreštové se v posledních letech velice rozšířila jak vinou klimatických změn, tak i pěstitelských chyb. (Pokračování textu…)
Přeroubováním řešíme zpravidla nevhodnou odrůdu ovocného stromu, která nesplňuje naše požadavky na ovocný strom. (Pokračování textu…)
Bramboříky jsou hezké, velmi oblíbené hlíznaté květiny. Pěstují se často ve vřesovištích, poblíž nižších jehličnanů nebo na skalkách.
