Chceme-li v zimě přilepšit ptáčkům i potravou, kterou najdou jinde než na krmítku, můžeme v zahradě nechat některé rostliny i se semeníky.
Přirozený způsob ptačí obživy do zahrady patří. Dáme však pozor na druhy rostlin, které se úspěšně samy vysévají; mohou se snadno stát obtížným plevelem. Patří k nim hlavně zlatobýl (Solidago), líčidlo americké (Phytolaca americana) a také plamének plotní (Clematis vitalba).
Zcela nevhodné je ponechávat svému osudu plevelné merlíkovité rostliny a laskavce. Jejich semínka sice ptáčkům velmi chutnají, ale riziko zamoření půdy na mnoho let je značné.
Kvůli ptačím strávníkům můžeme sklízet zrající bezinky a nasušit je. Plody v zimě přidáváme k dalšímu krmení. Stejně můžeme využít jeřabiny, arónie i plody okrasných dřevin, jako je ptačí zob (Ligustrum vulgare), laskavec (Amaranthus). Oblíbené jsou slunečnice, okrasné traviny, vysypaná semínka z odkvetlých letniček a sena, dobrou potravu poskytnou i botanické druhy růže.
Stehlík na slunečnici; foto Pixabay
Odměnou nám bude, když si ptáčci v zimě navyknou na zahradu přilétat, na jaře se na ní nebo v okolí usídlí a pomohou s likvidací škodlivého hmyzu.
Čemeřici bychom měli mít v zahrádce především kvůli květu, který se objevuje už v zimě. Trvalka s vitálním stálezeleným olistěním kvete v únoru i dřív.
Nasypat slunečnici do dřevěného krmítka je jednoduché a užitečné. Ale krmítko může být i pozoruhodným detailem zahrady, balkonu, stromu či okna.
Vyjma borovic, jedlí a sloupovitých jalovců lze velké jehličnany přesadit po předchozí roční přípravě. Nejvhodnější čas nastává v druhé půlce srpna.
V létě tvarujeme živé ploty a to zásahem do mladého letošního dřeva. Zmlazení nebo hlubší řez necháme na začátek vegetační sezony.
Jabloně a hrušně trpí za déletrvajícího vlhkého počasí strupovitostí. Tato nemoc se vyskytuje hlavně ve vyšších polohách s většími srážkami a v uzavřených vlhkých údolích. Více trpí stromy s přehoustlými korunami.
