Pro lidský organismus mají přínosné výživné a zdravotní účinky díky obsahu vitamínů a dalších látek. Při plánování výsadby si můžeme vybrat právě ty.
Jeřáb moravský sladkoplodý (Sorbus aucuparia ssp. moravica) – lze ho pěstovat úspěšně až do nadmořských výšek 1200 m n. m., zraje v srpnu a září. Cenný je mimo jiné i kvůli obsahu vitamínu C.
Arónie černá neboli jeřáb černý (Aronia melanocarpa), též temnoplodec černoplodý, poskytuje plody ke zpracování od poloviny září. Obsahují více vitamínů a především rutin potřebný pro zachování pružnosti cév. V chladu lze plody skladovat až 2 měsíce.
Džem z bobulí arónie a jablek; foto Shutterstock
Růži dužnoplodé (Rosa pomifera) a růži svraskalé (Rosa rugosa) dozrávají plody v září a lze je sklízet až do prvních mrazů. Mají nejvyšší obsah vitamínu C a současně velké množství karotenu.
Rakytník řešetlákový (Hippophaë rhamnoides) sklízíme od poloviny srpna do půlky září. Vyniká vysokým obsahem vitaminu C.
Plody rakytníku odrůdy Sluníčko obsahují 7.3 % oleje
Čemeřici bychom měli mít v zahrádce především kvůli květu, který se objevuje už v zimě. Trvalka s vitálním stálezeleným olistěním kvete v únoru i dřív.
Rakytník si již vydobyl zaslouženou pozornost. Obohatil sortiment drobného ovoce, rozšířil nabídku doplňkových potravin.
Dobroslav Drobník ze Svojetic se podělil se čtenáři časopisu Zahrádkář o své zkušenosti s výsadbou, průřezem, sklizní a se zpracováním úrody. Šťávu konzervuje, zužitkuje i výlisky.
Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.
