Na Vysočině přicházejí s podzimem první mrazíky už v září, v nížinách na ně můžeme čekat do listopadu. Kdy je čas nechat rajčata zrát doma? (Pokračování textu…)
Pěstuji tři typy rajčat. Nejdelší tyčková – indeterminantní, dále semideterminantní a keříčková – determinantní. Těmi jsou Šejk a Zyska. (Pokračování textu…)
Jednou z hrušek, které známe z obchodu, je Clappova máslovka. Na trhu bývá červená forma této letní hrušně. Snědl jsem dvě klapovky v sadu. (Pokračování textu…)
Znovu jsme obhlíželi ovoce: Různé plody slivoní ve výšce asi 550 m nad mořem, v okolí Hlasiva a Hrobů na rozhraní jižních Čech a Vysočiny. (Pokračování textu…)
Bylo by liché očekávat od následujících řádků zprávu o zahradníku Řimbabovi, který si na špinavou práci najal Pelyňka. Tihle zabijáci umí víc. (Pokračování textu…)
Mezi žluté modré peckoviny patří například Moravský špendlík, Katalonský špendlík či švestka Tipala. A víte, proč se špendlíku říká špendlík? (Pokračování textu…)
Nevím, kolik hodin potřebují spory plísně, aby se uhnízdily v pokožce natě brambor či listů rajčat. Víc mi napoví počasí, že čas plísně je tu. (Pokračování textu…)
Asi nejluxusnějším ovocem z toho našeho středoevropského budou hrušky. Tedy podle mě.
Nejen kvůli chuti, ale i díky zdravotnímu přínosu. (Pokračování textu…)
Ochutnal jsem plody slivoní u Višňové na Liberecku. Zajímalo mě, jak tu zrají švestky, pološvestky a další v druhé půli července 2022. (Pokračování textu…)
Užíváme si sklizeň většiny ovoce: jahod, malin, ostružin, rybízu, třešní, višní, slivoní, prvních jablek a hrušek. Ovoci se v červenci daří. (Pokračování textu…)
Poslední měsíc roku, necelých 50 hodin průměrného slunečního svitu čili asi 2 % celoročního úhrnu, teplota půdy směřuje pod nulu. Ale také slunovrat, Vánoce, někdy i na sněhu.
