Které ovocné druhy a odrůdy potřebují mít nablízku opylovače
16. 5. 2022Podívejme se, které ovocné dřeviny si vystačí s pylem své odrůdy a které potřebují mít nablízku pyl cizí odrůdy, tedy vhodného opylovače.
Mezi žluté modré peckoviny patří například Moravský špendlík, Katalonský špendlík či švestka Tipala. A víte, proč se špendlíku říká špendlík?
Co se týče tuzemských špendlíků, tedy Moravského špendlíku nebo jiného žlutého, je pro ně charakteristické, že mají pecku specificky ostrou, na koncích do špičky zúženou.
Na velké části území České republiky však mnozí obyvatelé za špendlík považují myrobalán. Ten krom toho, že má jinou pecku, má i jinou chuť. Myrobalán obyčejně nejde od pecky, podle toho, jak je plod vyzrálý, bývá od slupky hořký, pod slupkou a těsně u pecky spíše kyselý.
Plodí sice o 107, ale při použití na pálenku zjistíte, že nenakape ani zdaleka tolik, co švestky, pološvestky, renklódy, slívy. Nemá nikdy více než 10 % cukru. Ani ovocné odrůdy myrobalánu nejsou nijak sladké. Liší se i tvarem a velikostí květů, listů.
Moravský špendlík je drobná „švestka“ s oválnými konci. Zraje na zlomu července a srpna. Plod je ve zralosti sytě žlutý, dužnina též. Dužnina je sušší, sladká, voňavá. Když zapomenete v srpnu v krabičce v teple několik plodů, po jejím otevření vás to aroma téměř udeří do nosu.
Pečivo, povidla i destilát si nezadá s výrobky z jejich modrých příbuzných. Naopak, povidla dík konzistenci dužniny budou dříve hustá, z koláče nebude vytékat sladká šťáva, ani když budeme šetřit drobenkou. Jde dobře od pecky. Nezkoušel jsem z něho dělat kompot, on se u nás kompot ze švestek či blum nejí, takže není důvod to zkoušet.
Zpravidla jeden rok slušná sklizeň střídá velkou. Tak obvykle plodí odrůda Moravský špendlík. Při nízké násadě se velikostí může blížit švestce Domácí, jinak je o dost menší. Strom není nijak bujný, hodí se i do menších zahrad, nedivočí ani na myrobalánu. Podle zkušeností ho nijak výrazně nevyhledává ani pilatka, ani obaleč.
Katalonský špendlík má spíše kapkovitý tvar. Jinak chutí a vůní nedosahuje kvalit toho Moravského. Je větší, ve výnosu není tak stálý. Možná proto, že je cizosprašný. Jednotlivé plody jsou střední velikosti, zhruba jako odrůda švestky Domácí.
Špendlík dozrává koncem července. Je dost háklivý na deště v době zrání. Když přijdou, puká a hnije. Jinak je to také spíše sušší švestka, kvalitní na zpracování v kuchyni i palírně. Žluté švestky se obyčejně ani nezavařují, zamrazené jsou také dobré. Jdou dobře od pecky. Strom je bujnější než u Špendlíku moravského, ale s prvními vyššími úrodami se urovnává.
Tipala je poměrně nová odrůda žluté švestky. Plody jsou též kapkovité, zde větší než má švestka Domácí. Zraje ve stejné době jako předchozí odrůdy. Mají ji rády vosy, raději než špendlíky. Je šťavnatější, aromatická s dužninou světlejší, žlutou. Slupka v době dozrávání přechází z jasně žluté do jemně růžové, zejména na osluněné straně. Je při půlení citlivá na otlak – pouští šťávu. To předchozí špendlíky můžete půlit klidně v prstech, a nebudete nijak výrazně polepeni dužninou, šťávou z plodů.
Nějak se s Tipalou nedokážu domluvit, aby významněji plodila. Kvete stejně jako ostatní odrůdy, ale dozrává mnohem méně plodů. Možná ji má více než ostatní ráda pilatka. Neošetřuji, a tak jsem bit možná právě proto. Nebo nemám v zahradě toho správného opylovače. Našel jsem, že je cizosprašná, ale opylovače zatím ne.
Foto autor
Ovoce bychom neměli uchovávat v sousedství brambor, řepy apod. Právě tak nevhodné je skladovat společně s jablky celer, cibuli, pór, česnek a podobnou zeleninou výraznou svou vůní, protože jablka a další ovoce tyto pachy snadno přijímají.