Asi nejluxusnějším ovocem z toho našeho středoevropského budou hrušky. Tedy podle mě.
Nejen kvůli chuti, ale i díky zdravotnímu přínosu.
Připomeňme, že hrušky jsou lepším čističem střev od těžkých kovů, případně od začínajícího bujení než jakékoliv jiné ovoce.
Svou službu splní nejen dužnina, ale sem tam i nějaké ty kaménky, jak se říká deformacím plodů, tedy kaménčitosti hrušek.
Příčiny, proč se kaménky na hruškách objevují, mívají trojí původ.
Prvním je nedostatek bóru. Ten se dá doplnit dohnojením.
Druhým je vliv počasí. S nějakými těmi kaménky můžete počítat, když rok přinese:
Mimochodem, všimli jste si, že hrušky mívaly v minulosti víc kaménků?
Třetím důvodem je virová kaménkovitost (kaménčitost). Než se rozhodneme, že právě choroba zapříčinila, proč mají hrušky v sobě kaménky, pro jistotu stromy přihnojíme bórem a prořežeme koruny hrušní a to zejména v letech s vysokou násadou plodů. Pokud to do tří let nepomůže, bude to nejspíše viróza.
Kaménkovitost hrušek, foto J. Rod
Měl jsem možnost se na hrušně a hrušky podívat koncem července. Bohužel nevím, kdy budu mít čas v době následující, víkendy obyčejně trávím někde mimo na akcích zahrádkářského svazu, na výstavách. Když už mám čas, proč ho nevěnovat vlastní zahradě.
Nikdy jsem na ni nevěřil. Zráním spíš do přelomu července a srpna a to zejména v letech, kdy měla vysokou násadu. V červenci 2022 už zrála v polovině měsíce i ve vyšších polohách. Hrušky na snímku jsou z nadmořské výšky 520 m (obec Hlasivo),
Hrušky odrůdy Červencová koncem července 2022
Pokud se chytne sklizeň včas, kdy hruška ještě nemá žlutou barvu, je docela chutná, mírně aromatická. Přezraje-li na stromě, padá, natlouká se, hniličatí. Není pak ani na sušení. Takže když ji máte a je jí více než spotřebujete, nakrmte sousedy nebo ji dejte do soudku. Nemá moc cukru, ale hruška to je.
Začátkem srpna dozrává poměrně drobná hruška Giffardova. Ve srovnání s Červencovou je trochu menší. Je dobrá na jídlo, dá se zpracovat do povidel, na sušení méně. Pokud jí máte, sníte jí. Neplodí nijak výjimečně mnoho, stromky rostou slabě, plodí dosti dlouho po naštěpování. Ale hrušek na zlomu července a srpna moc není, takže pokud jste hruškoví, můžete po ní sáhnout.
Hrušky odrůdy Giffardova
Pixálka se jí říká podle pana Pixy, který jí svého času propagoval. Nagevicova je drobná zelená hruštička zrající v srpnu. Je k jídlu i na sušení, můžete z ní udělat pracharandu. Suší se celé plody nebo jejich půlky. nesmí nás překvapit, když při sušení úplně ztmavnou. Nic to nemění na výtečné chuti křížal, náhražky cukru v podobě pracharandy.
Hrušky svého času oblíbené a známé odrůdy Nagevicova nazývané Pixálka
Hrušeň plodí hojně a poměrně časně. Patří mezi dříve oblíbené drobnější hrušky. Moderní doba jí vlastně převálcovala produkcí stromků odrůd Clappova a Williamsova. Oproti Clappově má Nagevicova menší náchylnost k napadení rzí, strupovitostí. Také odolnost k zimním mrazům je vyšší než u Clappovy. Obecně všechny historické, menší hrušky jsou k chorobám a mrazům méně vnímavé. Plody přesahují váhu 50 g, je to milá drobná hruška na dvě kousnutí.
V polovině srpna, ve stejnou dobu, kdy zraje Nagevicova, bude zralá Kozačka stuttgardská. Je menší než Nagevicova a je barevná. Je to asi nejchutnější letní hruška, se kterou se můžete v srpnu setkat. Kdo jí ochutná, těší se na další sklizně. Možná by se dala sušit nebo kvasit, ale obyčejně jí sní majitelé stromu, jejich sousedi, vosy a sršňové. I když jich je hodně. Má okolo 50 g, je to lahůdková jednohubka.
Kdo ochutná Kozačku Stuttgartskou, těší se na další
Trochu větší a co do chuti exotičtější, v srpnu zrající jsou odrůdy Ananas du Perche a belgická Ananaska Courtrayská. Ty už mají přes 100 g, Ta druhá ananaska při malé sklizni mívá i plody velké, čtyři do jednoho kilogramu. Ale to nebývá často, plodí pravidelně, na hrušky dosti časně, už i ve školce.
Foto autor a J. Rod
Hlavním cílem, proč provádět letní řez, je dosažení každoroční kvalitní sklizně ovoce při současném zachování přiměřeného růstu.
Nabízím informace o dvou historických odrůdách hrušně, které také byly svého času velmi populární, ale jejich obliba uvadala, až se staly téměř nezvěstnými.
Stává se, že člověk něco zdědí nebo koupí, a když se po rekonstrukci domu konečně dostane do zahrady, bývá překvapen úrodou rozmanitého ovoce.
Pěstitelské pálení se stalo v Česku populárním způsobem zpracování ovoce ze zahrad. Stále více pěstitelů proniká do tajů přípravy kvasu.
V Česku jsou rozšířeny všechny kmeny šarky švestky, které napadají všechny druhy modrých peckovin, meruněk a broskvoní. Virus je přenášen mšicemi, dále je šířen ovocnými výpěstky – rouby a očky, vegetativně množenými podnožemi.
