
Barviva v zelenině: Proč může být kečup zdravější než rajče
19. 1. 2022S trochou nadsázky lze říci, že zelenina hraje všemi barvami. V rostlinných pletivech se totiž vyskytují přírodní barviva, která mají různé fyziologické funkce.
Pěstuji tři typy rajčat. Nejdelší tyčková – indeterminantní, dále semideterminantní a keříčková – determinantní. Těmi jsou Šejk a Zyska.
Také semi- neboli polodeterminantní rajčata patří do skupiny tyčkových. U těch se nemusím strachovat, že je včas nezaštípnu, aby dál už nerostla. Sama ukončí růst a nasazování květů pátým nebo třeba sedmým vijanem. To podle odrůdy.
Pokud jde o konkrétní odrůdy, mám své favority v každé skupině. Z rajčat keříčkových se mi osvědčila zmíněná dvojice Šejk a Zyska.
Odrůda Šejk plodí rajčátka oválná se dvěma přepážkami. Nemají moc šťávy a spolu s Karlou a možná i dalšími patří k odrůdám bohatým na lykopen. Tmavě červené rajče dá barvu i kečupu.
Plody na keřících dozrávají časně, i když leží na zemi. Jsou však citlivější k plísni rajčat. Snažím se vyhnout zalévání na listy. Vyznačil jsem si kolíkem místa, kam jsem keříky vysadil. Zalévám je ke kořenům, mezi listy, plody, natí.
První plody spolu s plody rajčat tyčkových končí v salátech, v leču, další sklízím nadvakrát, do kečupu. Plody z první sklizně ve sklepě počkají, až dozrají další a až pak se vaří.
Jednou jsem při hledání odrůd přišel na keříčkovou odrůdu Zyska. Prvním, čím mě potěšila, byl počet semen v balení a jeho cena. Pak tvarem plodů. Byly to takové kratší doutníčky. Tak jsem Zysku koupil. No a už jsem u ní zůstal.
Zyska plodí podobně jako Šejk, červenat začíná možná o týden později. Pořád roste a plodí až do podzimu. První sklizně jsou významné počtem i váhou a jdou na kečup. K podzimu jsou rajčata odrůdy Zyska dobrá na jídlo nebo do salátu.
Doutníčky se dobře krájejí, když chystám kečup. Snadno odstraním slupku, jde pěkně stáhnout. Jeden plod váží 60-80 g. I tato odrůda má tmavší barvu, což je znát, když srovnám tahle dvě rajčata keříčková s tyčkovými odrůdami. Z těch je kečup světlejší.
Už několik let mám Šejka a Zysku vedle sebe. Od každé odrůdy po dvou rostlinách. Jeden rok jsem tato rajčata pěstoval v kyblíku na balkonku chaty, abych je ochránil před plísní. Vycházelo to dobře, ale z keříku v kyblíku (12 l) jsem sklidil o polovinu méně než z volné půdy. Tak jsem se vrátil k pěstování v záhonech.
Rostliny zaberou dost místa, ač jsou od sebe 60 cm, to není zas tak moc. Obě rajčata výtečně nasazují, nevadí jim tolik sucho jako tyčkovým. Možná je to tím, že svými listy a stonky zakrývají prakticky celou osázenou plochu, voda se po zálivce tolik neodpařuje. Tato rajčata se nechávají volně růst, nezaštipuji je ani nevyštipuji.
S menší odolností k plísni jsem se potýkal zejména v sezoně 2021, kdy odešel na plíseň zhruba každý třetí plod. V kečupu jsem je nahradil rajčaty Costoluto Genovese.
V únorovém vydání časopisu Zahrádkář roku 2021 byl článek o hnojení křemíkem. Letos jsem to, co jsem na první dobrou považoval za něco ne moc důležitého, vyzkoušel. Našel jsem ten článek, opsal jsem si, jaká hnojiva bych měl shánět, a pak jsem si pro ně došel.
Rozdílná levá a pravá polovina fotografie zřejmě dokládá, jak zafungoval křemík v suchém období sezony. Vlevo jsem ho aplikoval dvakrát.
Nemohu z toho dělat velké závěry, ale vypadá to, že rostliny dvakrát okřemíkované lépe odolávají suchu. Vlastně bych na to ani nepřišel, ale vinou závady na dodávce zálivkové vody se aplikace hnojiva viditelně projevila na rostlinách. Křemík zafungoval, dokládá fotografie.
Svým tipem tak trochu porušuji vlastní předsevzetí psát o věcech až delší dobu zkoušených. Takže dodávám, že jde o tip vyzkoušený v roce 0.
Foto autor
Klejotok je slizovitý lepkavý výtok z trhlin a ran listnatých stromů. Na vzduchu výtok tuhne v gumovitou žlutavě až černohnědě zbarvenou hmotu. Vyskytuje se zejména u peckovin, nejvíce u broskvoní, třešní a višní, méně u meruněk a slivoní.