Znovu jsme obhlíželi ovoce: Různé plody slivoní ve výšce asi 550 m nad mořem, v okolí Hlasiva a Hrobů na rozhraní jižních Čech a Vysočiny.
Některé dávné odrůdy ovocných stromů mají pozoruhodné vlastnosti. Stojí za to je znovu objevit a zkusit je do zahrad vrátit. Třeba Babče.
Jak se liší nároky různých peckovin na stanoviště v zahradě? Připomeňme si, kde hledat dobré místo pro výsadbu švestky, třešně, meruňky a dalších stromů.
Pěstitelské pálení se stalo v Česku populárním způsobem zpracování ovoce ze zahrad. Stále více pěstitelů proniká do tajů přípravy kvasu.
Švestky a další ovocné druhy rozmanité skupiny slivoní zpravidla charakterizuje bujný růst a rychlý vývin. Některé odrůdy plodí na slaběji rostoucích podnožích již ve druhém až třetím roce po výsadbě.
Slívy, pološvestky, švestky, renklódy a další modré peckoviny spojuje rodová příslušnost, využití v kuchyni i obliba. Některé z nich může spojovat i něco jiného, například jména signalizující cosi mimořádného.
Při osazování zahrady ovocnými dřevinami se mnozí soustředí na švestky a pološvestky. Do rozsáhlé skupiny slivoní však patří i slívy.
Většina odrůd slivoní pěstovaných na českém území geneticky vychází z druhu Prunus domestica, tedy ze slivoně švestky neboli švestky domácí.
Od přelomu jara a léta až do podzimu se můžeme těšit z rozmanitých chutí plodů peckovin. Připomeňme si, kdo je kdo v rodině modrých slivoní.
Mezi slivoně pěstované v českých zahradách patří vedle pravých švestek také pološvestky, slívy, renklódy a mirabelky. Ale nejen ty.
Do volné půdy vyséváme kořenovou, listovou i košťálovou zeleninu, kterou jsme ven v této sezoně zatím neseli. Vedle toho opakovaně vyséváme zahradní řeřichu, špenát, ředkvičky, saláty a další.
