Domů » Zahrádkáři » Blog » Okénko do zahrad Ivana Dvořáka » Plody slivoní se vybarvují, jedny jsou sladké, jiné ještě ne

Plody slivoní se vybarvují, jedny jsou sladké, jiné ještě ne

Višňová proslula úžasnou alejí plnou amarelek, kyselek, jejich kříženců, skleňovek, ptáčnic, prostě úžasných plodů višňových a třešňových. Někdy na přelomu tisíciletí alej však vykáceli. Ale něco tu přece jen zůstalo.

Několik odrůd různých slivoní

Například právě zrající a padající odrůda pološvestky Černošická. Ne moc sladká, ne moc aromatická, ale i bez ošetření nejspíše taková, že ji pilatka moc nežere. Stromy plné plodů.

Plod má zajímavý tvar, vypadá trochu jako fík nebo kapka. U stopky užší, ale bez zúžení na druhé straně. Stromy nejsou nijak bujné, koruna se rozkládá do šířky, bývá poněkud převislá.

Pološvestky odrůdy Černošická

To Ahlbachova švestka má oba konce do špičky. Ta teprve dozrává. Ale rychle. Plody, které byly ve čtvrtek bělavé, se do neděle vybarvily do světle fialové, ty, které byly růžové, zfialověly do barvy švestek.

Odrůda švestky Ahlbachovy zraje

Zatímco Černošickou jsem fotil jako čtvrtkmen, Ahlbachovu, zajímavou i světlou barvou listů, jsem viděl ve tvaru vysokokmenu. Koruna malá, neprosychá, plodů v ní není tolik jako na Černošické. Jsou chuti zajímavé, kyselkavější.

Postřehy odjinud: V obci Hlasivo (cca 520 metrů nad mořem), pro změnu na Táborsku, přezrává Čačanská raná, chutná, velká pološvestka, spíše v barvě tmavé růžové, než v barvě klasických švestek, pološvestek. Plodná, s menší korunou, spíše převislou, nijak bujná.

Odrůdy pološvestky Čačanská raná

Ovoce snadno oklepatelné, možná i do soudku k dalším raným slívám. Vlastně je na tom po dozrání tak, že se i k focení dostává člověk špatně, prostě ovoce padá. Aspoň ji mám na snímku vedle míry. Výška plodu přes pět centimetrů je běžná. Takové letní papežské vejce (což je Královna Viktorie).

Jak se plody slivoní vybarvují a jak sládnou

Barva bílá či nažloutlá a zralost v polovině července charakterizují renklódu Koromilu. Nemá výrazné aroma, ale je sladká, šťavnatá. Řekl bych, že je oblíbenou jak pilatkami, tak moniliniózou. Je to bujně rostoucí odrůda pocházející z Řecka. Mám ji doma v zahradě, v nadmořské výšce cca 420 metrů, též na Táborsku.

Odrůda Koromila

To teplo u mnoha odrůd sice vyprovokovalo jejich vybarvení do švestkova, ale ještě nedostalo do plodů tu správnou sladkost a aroma. takže sice budeme mít švestičky modré, ale zatím v dosti případech trpké, nebo kyselé. Na cukr a vůni, na jejich měknutí a vybarvování dužiny budeme muset ještě počkat.

Foto autor

Související články

durancie Horňácká durancie Katalonský špendlík léto myrobalány Obilnaja slivoně špendlíky

Myrobalány, durancie a špendlíky pro užitek a krásu, podnož i kvas

30. 8. 2021

Vedle švestek, pološvestek, slív, renklód a mirabelek existují další zajímavé skupiny slivoní. Například myrobalány, často považované za jiné peckoviny.

číst více

blumy mirabelky renklódy ryngle slivoně

Vybíráte slivoně do zahrady? Vysaďte i renklódy a mirabelky

9. 1. 2021

Ryngle či blumy, ale také mirabelky jsou zajímavým zpestřením nejchutnějšího ovoce ze zahrady, které patří do rozvětvené rodiny slivoní.

číst více

historie slivoní v Česku Karel IV. odrůdy slivoní povidla slivoně slivovice sušené švestky švestky

Vybíráme švestky a slivoně k výsadbě podle chuti

27. 12. 2019

Slivoně se v českých zemích pěstují zhruba od poloviny 14. století. O jejich rozšíření se zasloužil Karel IV.  Po něm se také plody švestek dodnes nazývají karlata – kadlátky.

číst více

mirabelky modré peckoviny pološvestky renklódy slivoně slívy švestky

Jak se vyznat ve slivoních; co je švestka, slíva, renklóda

28. 8. 2019

Od přelomu jara a léta až do podzimu se můžeme těšit z rozmanitých chutí plodů peckovin. Připomeňme si, kdo je kdo v rodině modrých slivoní.

číst více