Většina ošetření ovocných dřevin v době vegetace je za námi. Na podzim nás ale čekají neméně důležité preventivní práce.
Nejen zahrádkáři, ale často i odborníci si tato poškození pletou a zaměňují. Co které způsobuje a jaký je mezi nimi rozdíl?
Větvičky jmelí patří k Vánocům. Ovšem mají i svou botanickou, rostlinolékařskou a rovněž medicínskou, vlastně i mytickou hodnotu.
Choroba se projevuje hnědou hnilobou a soustřednými kruhy světlejších výtrusnic na povrchu plodů. Uskladněná jablka rychle zčernají.
Českým názvem moniliový úžeh nebo moniliová spála se označuje choroba peckovin nejspíš podle toho, že suché zbytky květů, například višní, připomínají poškození vysokou teplotou. Spálené však nejsou.
Před sklizní ovoce a v jejím průběhu pravidelně kontrolujeme dozrávající jádroviny a peckoviny, zda plody neohrožují choroby nebo škůdci.
Padlí jabloňové lze úspěšně potlačovat kombinací řezu a postřiků. Rovněž je třeba znát podstatu choroby, abychom dokázali infekci účinné bránit v rozvoji.
Ovoce v přepravkách nebo na policích prohlížíme v pravidelných intervalech. Odstraňujeme nahnilé a méně kvalitní plody.
Prázdniny mají na kahánku, ovoce dozrává a sládne. Můžeme ochutnávat a sklízet hned několik druhů naráz. Je dobré sledovat zdravotní stav plodů a pamatovat na letní řez.
Moniliovou hnilobu jablek známe jak z dozrávajících plodů, tak z těch uskladněných. Jablka na stromech hnědnou a postupně mumifikovatí. Skladovaná černají.
V trvalkových záhonech se objevují první prázdná místa po odkvetlých trvalkách a cibulovinách. Srdcovka (Dicentra spectabilis) zatahuje nadzemní část brzo po odkvětu. Označíme si její stanoviště, abychom jí nepoškodili okopáváním jiných rostlin.
