Domů » Zahrada » Ochrana rostlin » Choroby » Úžeh, úpal a spála; časté letní poškození rostlin
Úžeh, úpal a spála; časté letní poškození rostlin
15. 8. 2023
Nejen zahrádkáři, ale často i odborníci si tato poškození pletou a zaměňují. Co které způsobuje a jaký je mezi nimi rozdíl?
Úžeh, poškození přímým slunečním zářením
Protože se jedná o poškození způsobené slunečním zářením, většinou se setkáváme s výrazem sluneční úžeh. Dochází k němu vždy jen na těch částech rostlin vystavených, které jsou vystaveny přímému slunečnímu svitu, tzn. na jižní osluněné straně rostlin. Slunečním úžehem mohou být poškozeny všechny nadzemní části.
Protože podobné příznaky poškození mohou být i jiného původu, věrohodné určení příčiny poškození vlivem slunečního záření je možné jen při posuzování poškození na místě růstu (in situ). Jakákoliv pozdější zjištění na oddělených částech, jako jsou plody, listy apod., nemusí být vždy zcela věrohodné.
Nejvíce jsou slunečním úžehem poškozovány rostliny v případech:
- kdy se dostanou po dlouhodobějším pěstování v prostředí s nedostatkem světla do prostředí s intenzivním přímým osluněním bez předchozí aklimatizace. Nejčastěji je to v případě sadby zeleniny a okrasných rostlin nebo při přenosu pokojových rostlin do venkovního prostředí za účelem letnění bez předchozí postupné aklimatizace.
- kdy intenzivnímu slunečnímu svitu předchází několikadenní podmračné počasí,
- když jsou rostliny silněji odlistěné ať už záměrně nebo jako následek nějakého poškození.
-
-
Květy růže poškozené slunečním úžehem
-
-
Plod ořešáku poškozený úžehem
Úpal, celkové poškození rostlin
V případě úpalu se jedná o celkové poškození rostlin vysokou teplotu, často doprovázené i nedostatkem vody. Úpal je častý např. u některých stromů: javorů, lip, jírovců, habrů, lísek a katalp, a to především v městském prostředí. V těchto případech dochází většinou k předčasnému žloutnutí a zasychání listů a to zvláště od jejich okrajů. Tato porucha se projevuje na všech listech, bez ohledu na to, zda byly vystaveny přímému slunečnímu záření nebo jsou zastíněny.
Úpal je častý i u hrušní, kde se projevuje zhnědnutím až zčernáním nejen jednotlivých listů, ale i celých konců letorostů. V tomto případě občas toto poškození zaměníme s velmi nebezpečnou bakteriální spálou (Erwina amylovora), též nazývána bakteriální spála růžokvětých nebo bakteriální spála jabloňovitých.
-
-
Sluneční úpal jeřábu
-
-
Plod ořešáku poškozený úžehem
Spála
Termín spála je v rostlinolékařství používá pro některé choroby parazitního původu, při kterých jsou některé části rostlin jakoby popálené.
U bakteriální spály napadené pletivo vodnatí a dochází k vadnutí a zasychání. Postupně se objevují rostoucí skvrny a léze. Napadeny jsou všechny části rostliny a dřevnaté části zešednou.
Bakteriální spála kdouloně
Další druhy spály:
- bakteriální spála ořešáku, hrachu, hrachoru, fenyklu a jeřábu
- moniliniová spála ovoce, která se objevuje především u meruněk, slivoní a višní, dochází k postupnému vadnutí a usychání napadených listů, které neopadávají a vypadají jako spálené, taktéž napadené květy neopadávají a připomínají poškození mrazem. U jednotlivých druhů peckovin se napadení projevuje s podstatnými rozdíly. Současně má moniliová hniloba plodů peckovin shodného původce.
- červená spála hvězdníku (Stagonospora curtisii), napadení se nejčastěji projevuje na květních stvolech hvězdníku. Bakterie napadají také listy, cibule nebo i poupata a květy. Nejdříve se objeví červené, ostře ohraničené skvrnky, které se zvětší do hnědočervených lemovaných skvrn. Následně dochází k deformaci napadených částí rostliny, napadené pletivo se trhá a tvoří se rány.
- červená spála révy (Pseudopeziza tracheiphila syn. Pseudopezicula tracheiphila), na listech se projevuje žlutými skvrnami u bílých odrůd a červenými skvrnami u modrých odrůd. Skvrny se postupně rozšiřují a od středu zasychají. Silně napadené listy opadávají.
Foto autor
Zajímá toto téma vaše přátele? Dejte jim vědět!
Prosíme, nezapomeňte článek pochválit klepnutím na ❤
