A máme to tu zase. Rok se sešel s rokem a počasí nás opět zkouší, jestli jsme nezapomněli, co je to moniliniová spála višní a co k ní vede.
V případě této choroby se jedná o sled podmínek, který může vést hned na počátku vegetace k silnému poškození pletiv višní s následkem až totální likvidace plodů. Až natolik škodlivě se choroba může projevit, když se sejdou podmínky potřebné pro její rozvoj a působení.
Nyní ji nazýváme moniliniová nebo též moniliová spála (úžeh) višní. Ale tentýž původce konidiového stádia choroby, houba hlízenka chabá (Monilinia či Monilia laxa), může posléze zapříčinit moniliovou hnilobu plodů peckovin.
Dosti filosofie, na řadě je praxe: Současný průběh jarního počasí a jeho předpověď naplňuje riziko výskytu této choroby. Podle místních podmínek jsou mnohde višně právě v plném květu,. Přechod studené fronty přes území České republiky s sebou přinese pokles teplot hluboko pod 10 °C, v noci i přízemní mrazíky. Meteorologové předpovídají na týden od 24. dubna přeháňkový charakter počasí.
Moniliniová spála postupně ničí květy a poškozuje letorosty nejen višní a nejen peckovin
Původce choroby vřeckovýtrusná houba Monilinia laxa v takových klimatických podmínkách proniká přes blizny kvetoucích višní do pletiv letorostů. Květy postupně vadnou, hnědnou, zasychají. Na letorostech v místech květů pletivo nekrotizuje a často se vytváří kapka kleje.
Houba poškozuje vodivá pletiva letorostu; délka jeho odumření pak závisí na míře a místě přerušení vodivých pletiv. Často odumřou celé letorosty a spolu se suchými mumiemi květů straší na stromech tak dlouho, dokud nezarostou novými přírůstky. Pro dobrý zdravotní stav postižených stromů je však potřebné odumřelé části letorostů vyřezat.
Koruna višně po infekci pozvolna zarůstá. Zaschlé květy zůstávají na odumřelých letorostech.
Při výskytu zmíněných rizikových podmínek počasí během kvetení višní (nebo i třešní) lze koruny ošetřit postřikem chemickým přípravkem uvedeným v průběžně aktualizované rostlinolékařské databázi.
Podle situace se doporučuje jedno až dvě ošetření – na počátku kvetení, případně při plném kvetení.
V předminulém roce byly podobně nepříznivé podmínky, ale navíc větrno a stále deštivo, takže na některých místech chyběla i vhodná chvíle na účinný postřik. Následky tam byly katastrofální – višně v zahradě bez jediného plodu.
Višeň po moniliniové spále, stav k 31. květnu 2021
Takže, milí pěstitelé višní, seznamte se s možnostmi zásahu, připravte postřikovač a spočítejte potřebné množství přípravku. Jakmile nastane příznivá chvíle pro aplikaci, rozmíchejte přípravek ve vodě v poměru podle návodu a zkuste postřikovou jíchou zabránit houbě, aby se pustila do višňových květů i pletiva výhonů. (Možná si choroba ani později nedovolí oddužnit višně a nechat jen pecky na stopkách.)
Vždyť višně jsou tak dobré! V knedlíčcích bez pecek, zavařenině, ve šťávě, v rumu tuzemáku, griotce i ve višňovce.
Foto autor
Višně prosluly výraznou chutí a některé z odrůd více než stoletou existencí. Připomeňme dvě historické odrůdy višně z Chlumce nad Cidlinou.
Jak se liší nároky různých peckovin na stanoviště v zahradě? Připomeňme si, kde hledat dobré místo pro výsadbu švestky, třešně, meruňky a dalších stromů.
Houbová choroba monilinióza nejsnáze infikuje květy peckovin. Žádný druh není vůči moniliové spále odolný, jen na broskvoni bývá vzácně.
Českým názvem moniliový úžeh nebo moniliová spála se označuje choroba peckovin nejspíš podle toho, že suché zbytky květů, například višní, připomínají poškození vysokou teplotou. Spálené však nejsou.
Vyčerpané živiny v zahradní půdě můžeme plnohodnotně doplnit kompostem, zarytím dobře rozloženého chlévského hnoje a také zeleným hnojením. Na uvolněné záhony vyséváme od července do časného podzimu vhodné rostliny, které rychle nabývají na objemu.
Já mám dva stromy Morela. Pochopitelně nestříkám. Prakticky višně málo kdy, nebo jen malé množství. Trochu vloni. Soused má višeň neznámé odrůdy a višně každý rok. Určitě nestříká. Docela bohatě. Ikdyž vloni se mi moc listy na jeho stromě nelíbily, ale višně sklízel.