
Nejčastější choroba zrajícího ovoce: moniliová hniloba
8. 8. 2021Choroba se projevuje hnědou hnilobou a soustřednými kruhy světlejších výtrusnic na povrchu plodů. Uskladněná jablka rychle zčernají.
Houbová choroba monilinióza nejsnáze infikuje květy peckovin. Vůči této jarní moniliové spále není odolný prakticky žádný druh, snad jen na broskvoni bývá vzácností.
Během dlouhého, vlahého jara, kdy stromy kvetou dlouhou dobu, je proti moniliové spále zapotřebí opakované ošetření fungicidem. Ani dvě taková ošetření však nemusí stačit.
Přípravky působí určitou dobu, třeba týden, a jestliže stromy kvetou týdny tři, pak ošetření na začátku a konci kvetení ochrání květy první a ty poslední. Ale v době, kdy květů je nakvetlých nejvíce, jsou blizny nechráněné.
Monilinióza či monilióza poškozuje vedle meruněk a višní také trešně, modré peckoviny a další ovoce. Na snímku napadené květy třešně. Foto I. Dvořák.
Takže, když je suché a teplé počasí, strom kvete prakticky jen týden, stačilo by ošetřit jednou. Pro jistotu, pro ochranu pozdně se otevírajících květů a pro potvrzení ochrany uprostřed kvetení raději dvakrát. No a při delším kvetení a při počasí, jaké bylo na jaře 2021, ošetříme třikrát.
V příbalovém letáku se dozvíme, že některé doporučené přípravky lépe účinkují, nebo dokonce účinkují jen při dosažení určitých podmínek, což je teplota prostředí. Takže mokré chladné jaro si žádá jiný přípravek, než jaro vlhké s teplotami jako v prádelně.
Uvědomme si, že krom jiných překážek měď působí výhradně kontaktně, a pokud přípravek nepokryje bliznu, neochrání květ. Dostat kontaktní přípravky do květu je docela problém.
Další potíž s mědí může nastat v případě, že vaše odrůda meruňky, višně nebo jiné peckoviny nesnáší za vegetace ošetření mědí.
Strom poškozený moniliovou spálou bychom měli přihnojit komplexním hnojivem. Strom totiž poslal to nejlepší do květů a nových výhonů. No a ty zaschly. Vše suché odstřiháme. I když je větvička chycená někde uprostřed, raději ji odstřihneme až u prvního prorůstajícího, živého očka.
Přednost by měl mít účel před estetikou a falešným pocitem, že stromu řezem škodíme. Větší škodou bylo, že jsme ho neošetřili, teď jen hasíme a přebíráme spáleniště. Navíc řez na přelomu jara a léta je doporučovaným termínem pro úpravy korun peckovin.
Jsou-li v koruně malá množství plodů, raději je oželte ve prospěch zdravého stromu a úrod příštích. Vše ořezané buď spalte, nebo zakopejte do jámy na odpad, který nepatří do kompostu.
Jaké bude léto, to nevíme. Ale i po pečlivé likvidaci infikovaných větviček budou vzduchem dál létat zárodky monilinie a čekat na svou další příležitost v průběhu roku, která se jmenuje moniliniová hniloba. Začněme uvažovat o ošetření stromu proti této hnilobě.
Vedle organických či konvenčních přípravků už se nabízí i zmíněné řešení ošetřením mědí, tedy anorganickým fungicidem a baktericidem. Dáme však pozor na citlivost některých odrůd ovocných stromů k mědi! Nevhodnou aplikací bychom mohli poškodit nejen úrody dalších peckovin, ale i jádrovin.
Letní invaze moniliniové hniloby se do plodů dostává skrze sebeméně narušený povrch plodu. Tedy po kroupách, větru, napadení hmyzem a to nejen žravým, ale i hmyzáky typu obaleče, kteří způsobují červivost plodů a dírkou do plodu otevírají bránu pro vstup houbové choroby.
Obereme tzv. mumie ze stromů. Jsou to zaschlé plody, které monilinie zcela pohltila. Z takových plodů se na jaře stává zdroj další infekce. Další preventivní akce je ošetření měďnatými přípravky v době vegetačního klidu. Ten má dezinfekční účinek.
Mladé stromky, které ještě nekvetou, neošetřujeme. Monilinie se do nich nedostane.
Nastudujeme si, které přípravky můžeme použít, jaké potřebují podmínky pro účinnou aplikaci proti moniliové spále. No a v době kvetení peckovin zasáhneme. Bohužel nekvetou všechny najednou, takže přípravky musíme rozmíchávat vícekrát.
Nikdy neděláme to, co by se nabízelo jako jednodušší, tedy, že rozmícháme přípravek ve věším množství, než spotřebujeme, a necháme si ho v postřikovači třeba dva týdny pro další ošetření. Vždycky používáme čerstvě namíchanou dávku přípravku.
Klejotok je slizovitý lepkavý výtok z trhlin a ran listnatých stromů. Na vzduchu výtok tuhne v gumovitou žlutavě až černohnědě zbarvenou hmotu. Vyskytuje se zejména u peckovin, nejvíce u broskvoní, třešní a višní, méně u meruněk a slivoní.
dobry den.jak osetrim strom o v.6 x10 m.dik lenka