Ovoce v přepravkách nebo na policích prohlížíme v pravidelných intervalech. Odstraňujeme nahnilé a méně kvalitní plody.
Zdravé plody můžeme stále ještě používat i na kompoty, sušit či jinak konzervovat. Interval kontroly uskladněného ovoce přizpůsobíme teplotě skladovacího prostoru. Ideální je teplota 2 až 5 °C. V teplejších skladovacích místnostech je třeba interval kontroly zkrátit.
Zatímco profesionální skladování dokáže zajistit ovoci nízké teploty a vysokou vzdušnou vlhkost tak, aby se konkrétní hodnoty daly nastavit jak pro různé druhy, tak pro jednotlivé odrůdy, v domácích či zahradních sklepech se zpravidla teplota snižuje postupně a někdy ani na optimální 4 °C neklesne. Nebo naopak hrozí pokles pod bod mrazu.
V zimě kontrolujeme skladovaná jablka minimálně jednou za dva týdny, v prostorech s teplotou vyšší než 5 °C raději každý týden
S postupujícím časem se mění vzhled plodů, snižuje se jejich hmotnost, obsah vody, vitamínů a jiných látek.
Proto je na místě počítat s tím, že se mění kvalita a s ní i chuť ovoce. Obecně platí, že při nižších teplotách se ve skladovaném ovoci zvyšuje obsah sacharózy (glukózy a fruktózy) a při vyšších teplotách se naopak zmenšuje. V profesionálním skladu určuje obsah sacharózy v ovoci délku skladování.
Také obsah kyselin v ovoci při vyšších teplotách skladování klesá rychleji než při nižších teplotách. Chladnější prostředí zpomaluje přirozené procesy v ovoci a prodlužuje trvanlivost ovoce.
Při dlouhodobějším poklesu teploty k bodu mrazu dochází k hnědnutí dužniny a k rychlému znehodnocení uskladněných plodů. Ve skládce se pak projevují závažná abiotická poškození – hořká skvrnitost a rozpad dužniny plodů u jablek a sklovitost dužniny.
Z houbových chorob se nejčastěji vyskytuje moniliová hniloba, skládková strupovitost a plíseň šedá.
Pokud nemáme možnost zajistit větrání vzduchotechnikou, využíváme bezmrazých dnů k opakovanému větrání. Vzdušnou vlhkost můžeme ve skladovacích prostorech podpořit nádobou s vodou.
Plánujeme-li treláž či jiné konstrukce pro okrasné rostliny a zeleninu, využijeme zimu k jejich zhotoven. Nebo připravíme jen díly, které na jaře sestavíme.
V prosinci začíná období vhodné pro odběr roubů. Kdo se chystá přeroubovat ovocné stromy, měl by si být jist, že vybere rouby v perfektnímu zdravotnímu stavu.
Některým druhům zpěvného ptactva můžeme přichystat hostinu na míru, například s rozinkami nebo ořechovými jádry, jiné potěšíme bobulemi z keřů a stromů.
Pro správné uskladnění hlíznatých květin je třeba teplota v rozmezí 5–10 °C. Ovoci svědčí 4 až 5 °C, zelenině spíše méně.
Ač se to díky mlhám a občasnému mrholení nezdá, v říjnu může být poměrně sucho. Vláha v půdě se po horkém létě obnovuje jen pomalu. S tím musíme počítat při výsadbě nových rostlin, které důkladně zaléváme.
