Nedostatek hořčíku a draslíku poznamená jehličnany: Žloutnou, jehlice nejprve zesvětlí, posléze hnědnou, protože rostlině chybí živiny.
Třeba takové trávy, ponechané neuklizené, neseřezané na svém místě. Jejich trsy za jedinou noc se převléknou do stříbřitých krajek.
O úspěchu rostlin pěstovaných pro pietní aranžmá rozhoduje vedle jejich výběru také substrát, do kterého rostliny vysadíme.
Okrasné keře a stromy dobře zakoření, když je v září vysadíme s balem a pomalu rozpustným hnojivem. I cibulovinám svědčí výsadba v září.
Únor využijeme pro správné ošetření okrasných dřevin řezem: Zmlazujeme keře a odstraňujeme větší větve stromů. Ale pozor na chyby!
Přišel podzim, s ním také čas na výsadby nových rostlin. Vedle náležitostí spojených s jejich výživou a zakořeněním je na místě předvídavost. Proč?
Kdo rozvíjí svou zálibu v pěstování různých skupin rostlin v nádobách, dříve či později ho zaujmou jehličnany. Anebo rovnou čarověníky.
Jako nádoby pro okrasné rostliny lze v podstatě použít cokoliv, do čeho lze sázet. Měli bychom však vybírat jen takové, které rostlinám budou svědčit.
Od konce srpna a během září vysazujeme stálezelené a jehličnaté druhy dřevin. Opatrně zacházíme zejména s těmi, které mají kořenový bal uložen jen v obalu.
U stálezelených listnáčů (některých kalin, ptačích zobů, cesmín, buxusů,…) není problém s obnovou řezem. Ve chvíli, kdy jsou přerostlé, prostě se do nich více řízne a ony obrostou.
Truhlíkové a nádobové květiny začneme v červnu přihnojovat. Většinou jsou totiž spotřebovány živiny v substrátu, do kterého byly na jaře přesazeny. Nejlepší jsou hnojiva podporující kvetení v dávkách asi 0,2% roztoku jednou týdně.
