
Které krásenky předpěstovat, které sít, kde budou nejhezčí?
7. 2. 2021Co je dobré promyslet, aby kultivary různých druhů krásenek na zahradě naplno předvedly své půvaby? Zvolte výšku krásenky, pak plánujte přímý výsev nebo předpěstování.
Únor využijeme pro správné ošetření okrasných dřevin řezem: Zmlazujeme keře a odstraňujeme větší větve stromů. Ale pozor na chyby!
Keře, které dobře obrážejí, řežeme – zmlazujeme – několik cm nad zemí. Ty, které obrážejí hůře, k prvnímu rozvětvení.
V tomto předjarním období můžeme postupně zmladit přestárlé keře probírkou, kterou rozvrhneme do několika let. Tzv. prosvětlovací řez, lze provést sice u většiny keřů, ale s výjimkou těch, které kvetou hned zjara. Keře kvetoucí zjara, jako je např. zlatice (Forsythia), řežeme až po odkvětu.
Pokud jsme nestihli ořezat opadavé listnaté živé ploty v loňském roce, můžeme tak učinit nyní v předjaří.
Nezapomínáme, že hluboký řez je pro dřevinu stresující, proto řežeme jen v nutných případech. Větve řežeme na větevní kroužek, aby se rána co nejlépe a nejrychleji zahojila.
U větších řezů zamazáváme ránu stromovým balzámem.
Také během února můžeme kácet dřeviny a keřové porosty, na které je nutné povolení ke kácení. Štěpku, která po těchto zásazích často na pozemku zbyde, využijeme k mulčování záhonů. Pokud je sněhová pokrývka, je dobře vidět půdorys kladené štěpky a odtávání sněhu je pod ní pozvolnější.
Nastal čas množit některé listnaté i jehličnaté dřeviny. Nabízejí se jak vegetativní (roubování), tak generativní (semenem) množení.
Slunce má již značnou intenzitu, proto chráníme dřeviny před poškozením listů i kmene. Péči věnujeme především stálezeleným stínomilným vřesovištním keřům, jako jsou pěnišníky a stromy s hladkou kůrou. Nebezpečí poškození mrazovými deskami se vyhneme aplikací bílého nátěru na kmínek či použitím plastové ochrany kmene.
Zdroj: Autoři jsou kurátory Botanické zahrady v Praze Troji
Foto autoři
Klejotok je slizovitý lepkavý výtok z trhlin a ran listnatých stromů. Na vzduchu výtok tuhne v gumovitou žlutavě až černohnědě zbarvenou hmotu. Vyskytuje se zejména u peckovin, nejvíce u broskvoní, třešní a višní, méně u meruněk a slivoní.