Když trvalkám stačí sestřih v předjaří a občasné pletí

1. 3. 2020

„Až poté, co vykvétají první cibuloviny, odstraníme loňské zbytky rostlin,“ popisuje Adam Baroš svou zkušenost s pěstováním vybraných trvalek v mulčovaném záhoně.

Běžná údržba takových trvalkových výsadeb se po celý rok omezuje na pravidelné prohlídky záhonu, kdy zachytíme případné plevele ještě malé a okamžitě je odstraníme. Záhon lze takto projít 3–4krát za sezonu.

Lépe je navštívit záhon vícekrát a strávit zde kratší čas, než vše dělat jednou za rok a odstraňovat vzrostlé rostliny s mohutnými kořeny a množstvím zralých semen. Nežádoucí plevele odstraňujeme tak, abychom nenarušili souvislou vrstvu mulče. Jakákoliv plocha bez mulče je vstupní branou pro klíčení semen.

 

Bez přihnojení, téměř bez zálivky, s plody

V zamulčovaných záhonech se přirozeně rostliny neokopávají. Výsadby se nepřihnojují. Rostliny by po přihnojení byly příliš bujné a měly by tendenci se později rozklesávat. Navíc by více živná půda byla náchylnější k zaplevelení.

Výsadby se ani nezalévají. Zálivku lze doporučit snad pouze v prvním roce, když jsou v letních měsících dlouhotrvající sucha. Ve většině případů však ani velká sucha výsadby neohrozí, zkrátí se pouze doba kvetení některých druhů.

Trvalky v tomto typu záhonu nemusíme stříhat. Ve výsadbě se tak postupně objevují uschlá plodenství, plody či suché lodyhy. Tyto rostlinné části dodávají záhonu výrazný vzhled a častou mohou být ozdobné skoro stejně jako květy.

Lze však prodloužit dobu kvetení sestřižením odkvétajících peren např. šalvějí (Salvia nemorosa). To však zvyšuje pracnost údržby a ztrácí se struktura záhonu. Volba je vždy na majiteli, nutnost to jistě není.

Atraktivní přes zimu

Protože je záhon sestaven tak, aby byl atraktivní i v zimě, tj. obsahuje zajímavé a pevné struktury a textury, ponecháváme rostliny nesestřiženy celou zimu až do předjaří. Ponechaná rostlinná hmota se stane vítaným útočištěm pro bezobratlé živočichy, kteří zde přezimují.

 

Pokud jsou v záhonu dřevnatějící polokeře, jako jsou šalvěje lékařské, levandule, yzop aj., zastřihneme je ručně do kompaktního tvaru. Všechnu suchou hmotu odvezeme pryč ze záhonu.

Suché rostliny ze záhonu odstraníme koncem února či začátkem března, kdy se začínají objevovat špičky poupat krokusů. Rostliny lze sestřihnout i plotostřihem či křovinořezem, poté záhon dočistíme ručně nůžkami.

Pokud se objeví krtince, zašlápneme je a místo zamulčujeme vrstvou shodného štěrku. Záhon je připraven na novou sezónu. Prázdná štěrková plocha se pak poměrně rychle ohřívá a začínají rašit první trvalky a kvést nejranější cibuloviny.

 

Dlouhodobý rozvoj společenstva

Aby záhony byly zajímavé a dynamické, je třeba vybrat druhy, které rovnoměrně zaplní prázdná místa, ale mohou se i vzájemně přesouvat a objevovat se v podobě nových semenáčů.

Na záhonech v Průhonicích se běžně přesévají (vedle záměrně používaných vtroušených rostlin) hvězdnice (Aster dumosus, A. novi-belgii), třapatkovka (Echinacea purpurea), třapatka (Rudbeckia fulgida), mák východní (Papaver orientale), rozrazil (Veronica teucrium) a mnoho dalších.

 

Tento dlouhodobý rozvoj záhonu bychom měli korigovat tak, aby odpovídal našim představám. Může se stát, že některé krátkověké druhy po dvou třech letech zmizí. Někdy se samy znovu objeví až po letech.

Objeví se i nové druhy

Často se v záhonech objevují druhy nové z okolních záhonů nebo z přírody. Pokud se nám líbí a nejsou příliš agresivní, lze je bez problémů ponechat. Takto se mohou v záhonech objevit i poměrně atraktivní druhy, jako je šalvěj luční (Salvia pratensis), orlíčky (Aquilegia), vlčí mák (Papaver rhoeas) a mnoho dalších.

Kopretiny nebo orlíčky přijdou z okolí

Druhou třetí sezonu se na záhoně začnou objevovat rostliny z okolí, například kopretiny a orlíčky

Do záhonu lze v případě potřeby také dosazovat, například solitérní trávy či jiné mohutné, dominantní druhy. Vždy je však nutno počítat s výraznou kořenovou konkurencí dříve vysazených, již rozrostlých rostlin.

Pokud se některé z vysazených či nově příchozích druhů chovají příliš agresivně, a hrozilo by riziko jejich přílišné dominance, je lépe je včas odstranit zcela nebo zčásti. Chování rostliny můžeme někdy předvídat z vlastních zkušeností či z literatury, někdy však stanoviště nebo nevhodná kombinace rostlin připraví nejedno překvapení.

Rostliny jsou poměrně proměnlivé i ve své výšce. Na chudých stanovištích se stává, že první dva roky jsou rostliny standardních velikostí a později se jejich výška výrazně sníží. Naopak u mnoha trav trvá minimálně dva roky, než dorostou své finální velikosti.

 

Použijeme-li dvouletky (jako např. divizny nebo náprstníky), budou se v záhoně střídat období listových růžic a kvetoucích rostlin. Podobnou, ale delší periodu má např. sápa Russelova (Phlomis russeliana).

Takto vybrané a udržované trvalkové výsadby mají tzv. vyšší stupeň autoregulace. Mohou být krásné řadu let bez větších zásahů a při minimální pěstitelské péči. Vedle výběru druhů však zůstává klíčová sice malá, ale průběžná údržba.

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

časopis Zahrádkář 4/2024 předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

19. 4. 2024

Aby jiřinky, mečíky, sasanky a další naplno rozkvetly do krásy

Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x