Nedostatek hořčíku a draslíku poznamená jehličnany: Žloutnou, jehlice nejprve zesvětlí, posléze hnědnou, protože rostlině chybí živiny.
Ve srovnání s většinou listnáčů mají jehličnany menší přírůstky hmoty, a proto potřebují menší dávky živin. Jsou však citlivější na vyšší koncentraci solí v půdě.
Smrku chybí draslík, jehličí žloutne a hnědne
Kořeny jsou aktivní a příjem živin probíhá i v chladných obdobích roku, pokud není půda hluboko promrzlá. Je proto vhodnější naplánovat přísun živin plynule v delším časovém období.
| Název | Optimální pH | Potřeba živin |
| Jedle | 5,5–7,5 | střední |
| Jalovec | 4,5–7,5 | malá |
| Modřín | 4,5–7,5 | středí až vysoká |
| Smrk | 4,5–6,5 | střední |
| Borovice | 4,5–7,5 | malá až střední |
| Borovice kleč | 4,5–5,5 | malá |
| Douglaska | 5–7,5 | střední |
| Tis | 5,5–7,5 | malá |
| Zerav | 5–7,5 | malá |
| Jedlovec | 4,5–6,5 | střední |
Odborná literatura uvádí o hnojení jehličnanů poměrně málo informací. Potřebu hnojení na stanovišti zjistíme nejlépe rozborem půdy. Měli bychom znát hodnotu pH a obsah fosforu, draslíku a hořčíku. Vzorky pro rozbor odebíráme z prokořeněné vrstvy půdy.
| Potřeba živin | Síran amonný | Superfosfát | Síran draselný (nebo Patenkali) |
| Malá | 0,5 | 1 | 0,5 (2) |
| Střední | 1,5 | 1,5 | 1 (3) |
| Vysoká | 2,5 | 2 | 1,5 (4) |
Patenkali obsahuje 30 % K2O (ve vodě rozpustný oxid draselný), 10 % MgO (ve vodě rozpustný oxid hořečnatý), a 17 % S (ve vodě rozpustná síra). Je vhodné pro kultury citlivé na chlor a také k odstranění nedostatku síry, kterým mnohé rostliny trpí.
Při nedostatku hořčíku ztrácí jedle sytou zelenou barvu
Nedostatek hořčíku a draslíku se projevuje na jehličnanech velmi často ve formě různého zbarvení od světle zelené přes žlutou až dohněda.
Tomuto žloutnutí lze rychle a účinně zabránit mimokořenovou výživou (na list) 3–5% roztokem hořké soli (60 % K2O), kterou několikrát opakujeme. Zde připomínáme, že jehličnany potřebují pro optimální růst zejména draslík a hořčík.
Místo jednosložkových hnojiv můžeme však použít vícesložková, například NPK 15-15-15 nebo Cererit.
| Potřeba živin | NPK 15-15-15 | Cererit |
| Malá | 0,7 | 1,2 |
| Střední | 2 | 3,5 |
| Vysoká | 3,5 | 6 |
Minerálními hnojivy hnojíme na jaře, na podzim můžeme aplikovat pouze superfosfát a obě draselná hnojiva.
Nedostatek draslíku se také na borovici projevuje žloutnutím
Ke hnojení jehličnanů v malé zahrádce a také v nádobách jsou vhodná především vícesložková hnojiva, která aplikujeme v kapalné formě zálivkou i postřikem na list. Lze použít například Kristalon Okrasné dřeviny podle návodu během vegetace. Od září do konce října přihnojujeme Kristalonem Podzim.
Je třeba se ještě zmínit o tabletovaných hnojivech s pozvolným účinkem, která zabezpečují lepší zakořeňování a urychlují růst jehličnanů v počátečním období po vysazení.
Foto autor
Od konce srpna a během září vysazujeme stálezelené a jehličnaté druhy dřevin. Opatrně zacházíme zejména s těmi, které mají kořenový bal uložen jen v obalu.
Smrk, který dlouhými větvičkami zasahuje například do cesty nebo nad nižší rostliny, vyžaduje úpravu. Měli bychom větve řezat tak, aby zásah nebyl posléze znát.
U stálezelených listnáčů (některých kalin, ptačích zobů, cesmín, buxusů,…) není problém s obnovou řezem. Ve chvíli, kdy jsou přerostlé, prostě se do nich více řízne a ony obrostou.
Ploty mohou být různé a z různých materiálů. Jednou z možností jak vymezit pozemek je vysadit dřeviny, ze kterých postupně, většinou s lidskou pomocí vyroste přírodní ohraničení.
Stromky nesázíme ani na místě poraženého stromu dříve než po pěti letech. Půdu ozdravíme pěstováním záhonové plodiny, kypřením a přidáváním kompostované zeminy. Tam, kde žila jádrovina, i po několika letech upřednostníme peckovinu.
