Mrazy zcela zlikvidovaly letošní úrodu meruněk, mandloní, ořešáků někde i sazenice zeleniny. Jak stromy ošetřit a co si ještě dopěstovat?
Teplý průběh jara sliboval, že riziko houbové choroby – moniliniové spály višní – je letos nízké a že úrodu ovoce může ohrozit už jen chlad.
Na jaře mohou pěstitele jádrového, peckového i drobného ovoce potrápit pozdní jarní mrazíky. Jak proti nim bojovat?
Zahradní borůvky zimní mráz nepoškozuje, snad s výjimkou některých horských oblastí. Uvádí se, že vydrží i teploty klesající až k –34 °C.
Pro teplomilné mandloně platí, že prospívají v nejteplejších polohách Česka. Ale i tam se přihodí, že úrodu nepřinesou, a nejen vinou mrazu.
Mandloň obecná patří mezi teplomilné skořápkaté ovoce, které lze s úspěchem pěstovat většinou pouze v nejteplejších polohách Česka.
Réva patří mezi teplomilné dřeviny. I když se stále více rozšiřuje mimo tradiční vinařské oblasti, počítáme s rizikem, že ji poškodí mrazy.
Relativně časté biotické poruchy způsobují povětrnostní podmínky. Chlad způsobuje tzv. chladové poškození, obávaná je újma zaviněná mrazem.
Jakmile se v zahradě objeví první květy ovocných rostlin, mnozí začínáme pozorněji sledovat vývoj počasí. Ve vzduchu visí otázka: Ohrozí jarní mrazíky úrodu ovoce?
Hlavní doba květu jahodníků připadá na květen. Co dělat s rostlinou v případě, že počasí připomene existenci ledových mužů?
Klejotok je slizovitý lepkavý výtok z trhlin a ran listnatých stromů. Na vzduchu výtok tuhne v gumovitou žlutavě až černohnědě zbarvenou hmotu. Vyskytuje se zejména u peckovin, nejvíce u broskvoní, třešní a višní, méně u meruněk a slivoní.
