Na jaře mohou pěstitele jádrového, peckového i drobného ovoce potrápit pozdní jarní mrazíky. Jak proti nim bojovat?
Je to skoro k pláči, když musíme pozorovat, jak je někdy mráz neúprosný a decimuje slibnou násadu květů jak na keřích, tak i stromech. Dokáže poškodit květy, plody, dokonce i samotné stromy či keře.
Maličká jablka i hruštičky nejsou tak výrazně citlivé k teplotám okolo 0 °C jako peckoviny. V momentě, kdy maličké plody meruněk začínají opadávat, se jablíčka drží a nepustí. Sice to trochu odnesou na kráse, ale úroda bude! Zajímavé je, že podobně jako jabloň, jsou na tom i plody broskvoně. I přesto, že je postihne mrazík, zůstanou na stromě. Mrazem budou ale i tak poznamenané.
Rubín po květnovém mraze
Obecně lze proti působení pozdních mrazíků nebo proti ledovým mužům bojovat, ale ne vždy se daří. Když začneme od vlastností odrůd, nejspíše by byly napadené plody odrůdy jabloně Hedvábné pozděkvěté. V případě tvaru stromu by nebyly ušetřeny ani vysokokmeny, protože ledoví muži jsou přízemní, ale jen do určité výšky.
Z hlediska umístění stromu mrazíky méně postihnou ty, které vysadíme těsně k fasádě domu, ke stěně stodoly a podobně. Hmota stavby své těsné okolí zahřívá. Současně menší škody napáchají mrazíky tam, kde se vzduch pohybuje, mísí. Nejhorší je situace v mrazových kotlinách.
Květy hrušně po mrazíku
U jahod mohou mrazíky poškodit květy, ale také sotva nasazené plody jahodníku. Následkem se vytvoří podivný plod, který snad ani neláká k ochutnání.
Foliový kryt proti mrazíkům postihujícím květy jahodníku
A ač je to absurdní, nejvíce poškození napomáhá mulč ze slámy. Sláma totiž brání vyzařování tepla ze země do zóny plodů, a tak je nechává v tuto náročnou dobu na holičkách.
U jahod si můžeme dost výrazně pomoct buď netkanou textilií nebo třeba tunelem z plastu či přikrytím plastovou fólií.
U keřů jako jsou rybízy, přichází v úvahu opět ochrana netkanou textilií. Do té se zabalí stromky nebo celé keře.
Namrzlé angrešty následkem mrazu opadají, namrzlé rybízy pro změnu tzv. sprchávají.
Sprchávající rybíz
Zatímco u angreštu při nadměrné úrodě mrazík pomůže se selekcí a úrodou větších plodů, u rybízu postižené plody opadají a ostatní nijak nevyrostou.
Pokud přijde mrazík v době, kdy již vyrašily aktinidie, tzv. nemrznoucí kiwi, nastane pohroma. Trvá-li mráz delší dobu a pokud se zakousne do keře, spálí prakticky všechnu zelenou hmotu.
Aktinidie nemají podočka, ze kterých by znovu vyrašily. Obyčejně znovu narůstají ze spících pupenů za staršího dřeva, z pupenů, které otálely s rašením na dřevě mladším. Pokud není keř nijak výrazně velký, stojí za to ho obalit netkanou textilií. Popřípadě pod korunou zapálit kouřící ohýnek.
Foto autor
Únorový vpád ledového vzduchu ze severských končin do středoevropských zahrádek jako by chtěl skrýt svou hrozbu do kulis slunečných dní.
Většina lidí si spojí aktinidie s velkoplodými druhy Actinidia chinensis či A. deliciosa známými pod názvem kiwi. Drobnoplodé druhy jsou však zajímavější.
Jakmile se v zahradě objeví první květy ovocných rostlin, mnozí začínáme pozorněji sledovat vývoj počasí. Ve vzduchu visí otázka: Ohrozí jarní mrazíky úrodu ovoce?
Zejména u teplomilných druhů zeleniny dochází v časném jarním nebo v podzimním období k mrazovému poškození a to již i při nízkém poklesu teplot pod bod mrazu.
Dobrá chuť plodů jahod není jen odrůdovou záležitostí. Velký vliv má také zálivka, kdy pokud více zaléváme (nebo více v tomto období prší), plody přerůstají a jejich chuť je mdlá až fádní. Pokud dostatečně neprší nebo za přísušku, postačí jahodám zálivka
