Réva patří mezi teplomilné dřeviny. I když se stále více rozšiřuje mimo tradiční vinařské oblasti, počítáme s rizikem, že ji poškodí mrazy.
Révu mohou poškozovat zimní mrazy, ale v posledních letech způsobuje daleko větší škody mráz jarní. Zahrádkáři se mohou mrazům bránit především nepřímými postupy.
Na letorostech ze spících oček na starém dřevě jsou také květenství
K výraznějšímu poškození zimními mrazy dochází obvykle tehdy, když teploty poklesnou
k –15 °C. Mnoho odrůd však přežívá bez poškození i teploty okolo –20 °C.
Jako prevence jsou vhodné tvary s vyšším podílem starého dřeva, tzn. pergoly nebo tvary s rameny ze starého dřeva (kordon).
Na starém dřevě se tvoří vyšší podíl spících oček. Spící očka většinou raší i po období se silnými mrazy a na letorostech mohou být také hrozny.
Odolnější jsou také zimní očka v bazální části letorostu.
V lokalitách, kde se poškození zimními mrazy vyskytuje pravidelně, volíme kordonové tvary s vyšším podílem starého dřeva. Na kordónových ramenech potom necháme krátké plodné dřevo, tzn. čípky nebo krátké tažně .
Kordonové rameno po řezu na čípky
V posledních několika letech přicházejí na konci dubna a začátkem května mrazy, které mohou révu poškozovat výrazněji. Výhodou je, že jsou v zimním očku základy tří oček. Nejdříve obvykle raší hlavní očko a o něco později vedlejší očka. Jestliže mráz poškodí letorost z hlavního očka, nemusí dojít k poškození rašícího vedlejšího očka.
Letorost révy poškozený jarním mrazem a rašící vedlejší očko
Podlom, kterým redukujeme počet letorostů ze zimních oček, proto provádíme, až odezní riziko jarních mrazů.
Můžeme se rovněž pokusit čelit jarním mrazům tím, že oddálíme rašení révy. Toho dosáhneme tak, že révu upravujeme zimním řezem až koncem března nebo začátkem dubna, kdy již začíná slzení révy.
Při řezu v tomto termínu je slzení velmi intenzivní a réva tím přichází o část zásobních látek uložených v kořenech a starém dřevě. Zákonitě potom později raší a uniká jarním mrazům.
Silné jarní mrazy mohou poškodit většinu letorostů na tažni.
Výraznější mrazové poškození letorostu na tažni
Tažně ochráníme před mrazy tak, že na nich potlačíme rašení oček prostřednictvím apikální dominance: Na keři ponecháme jeden tažeň vyvázaný a druhý letorost nevyvázaný.
Tvar s jedním tažněm a vyvázaným a nevyvázaným letorostem révy
Na nevyvázaném letorostu je vidět intenzivní rašení nejhořejších oček (růst vrcholových oček potlačí rašení oček postavených níže = apikální dominance). Proto nemusí být nevyrašená očka poškozena jarním mrazem.
Poté co na nevyvázaném letorostu zmrznou letorosty, můžeme ho odstřihnout. Vyvázaný letorost pak začne rovnoměrně rašit.
Poslední možností jak chránit letorosty a rašící očka před poškozením jarními mrazy je zakrytí tažně bílou netkanou textilií.
Foto autor
Řez révy: V místech klimaticky příhodných pro pěstování révy bývá v únoru – s ohledem na aktuální počasí – nutné keře silně zkrátit.
Při slabším zimním řezu révy se nám sice urodí víc hroznů, ale budou drobné s nekvalitními bobulemi.
Pro zahrádkáře nastává nejvhodnější termín zimního řezu révových keřů koncem února až začátkem března. V této době nedojde k intenzivnímu slzení – vytékání mízy z řezných ran.
Únor bývá nejstudenějším měsícem, často mrazivějším než leden. Klimaticky jde o poslední zimní měsíc, ač do začátku jara chybí tři březnové týdny. Slunce sílí, zem studí.
Klejotok je slizovitý lepkavý výtok z trhlin a ran listnatých stromů. Na vzduchu výtok tuhne v gumovitou žlutavě až černohnědě zbarvenou hmotu. Vyskytuje se zejména u peckovin, nejvíce u broskvoní, třešní a višní, méně u meruněk a slivoní.
