Podlom révy vinné: jarní vylamování přebytečných výhonů

6. 5. 2019

Podlomem se rozumí vylamování nevhodných rašících výhonů na révovém keři. Raší jak očka z dvouokých a zásobních čípků nebo tažňů, tak i ze spících oček. 

Správně provedený podlom zajistí optimální hustotu a vzdušnost révového keře.

Podlom u jednoletých a dvouletých sazenic

Nově vysazená sazenice révy v dobrých podmínkách začíná velmi intenzivně prorůstat v místě roubování mnoha výhony, ze kterých ponecháme jen dva nejlépe postavené, vyrůstající přímo z místa roubování.

  • Tyto výhony, když mají délku asi 30 cm, poprvé vyvážeme k opoře, tedy pokud již máme připravenou opěrnou konstrukci.

V následujícím roce celý postup opakujeme, kdy po zimním řezu na dvouoký čípek ponecháme zase dva nejlépe postavené výhony.

 

V dalším roce začneme zakládat již jen jeden kmínek, který vybereme z lépe postaveného výhonu při zimním řezu. Jeho výška je od 50 do 75 cm. Na vrcholu kmínku necháme prorůst první tři očka a veškeré rašící výhony pod nimi vylámeme.

  • Případně prorůstající podnož, na které je naroubovaná ušlechtilá réva, musí být také vylámána.

Podlom u starší révy

Letorosty vyrůstající na kmeni musíme všechny odstranit. Obvykle se stává, že nejvíce spících oček bývá okolo místa roubování. Tato očka prorůstají v různých časových intervalech během jarních měsíců, proto podlom musíme většinou provádět několikrát za vegetaci.

Vždy dbáme na to, abychom odstraňovali výhony v bylinném stavu, když mají velikost asi 8–15 cm a nenechali je vyzrát a zdřevnatět. Tím bychom si na keři dělali zbytečně další řezné rány, které představují vstupní bránu pro infekci houbových chorob zvláště pak pro ESCA – patogenní houby Phaeomoniella chlamydospora, Phaeoacremonium aleophilum a Fomitiporia mediterranea atd., které napadají dřevní hmotu a následně způsobují chřadnutí a úhyn révových keřů.

 

V případě, že nemáme jinou možnost a vyzrálé výhony již na keři vznikly, řezné rány po jejich odstranění ošetříme stromovým balzámem.

Díky tomu, že se kalusové pletivo na révě vytváří jen zvolna při vyšších teplotách u keřů nepřetížených násadou hroznů a dobře hnojených dusíkem, muže docházet k pokračování dřevních nekróz do zdravého dřeva.
V horních částech rostliny, např. u rýnskohessenského vedení, provádíme podlom tak, že ponecháme pouze výhony, které vyrůstají z hlavních oček a odstraníme všechny ostatní letorosty i v případě, že mohou nést květenství a následně hrozny.

Je-li tažeň příliš zahuštěný obrostem, vylámeme všechny letorosty rašící z podoček a také letorosty nevhodně postavené na keři např. směřující k zemi. Pokud zimní řez provedeme se zatížením keře např. na osm plodonosných oček, mělo by na keři po podlomu zůstat jen osm letorostů rovnoměrně rozmístěných po celém tažni.

U kordónového vedení (tedy při zimním řezu na dvouoké čípky) ponecháváme vždy jen dva vyrůstající letorosty na čípku. Mezi pravidelně rozmístěnými čípky na kordónovém rameni by měl zůstat vždy volný prostor bez jakéhokoliv obrostu.

  • Pouze v případech, že máme vysoukaný kmen a při zmlazení kordónových ramen, ponecháme nejvhodnější letorost pro jeho následné snížení při zimním řezu.

Výhody podlomu

Při dobře provedeném podlomu si ušetříme spoustu práce za vegetace, kdy nebudeme muset provádět osečkování spousty letorostů na velmi zahuštěném keři. Budeme mít porost optimálně hustý a vzdušný, který bude rychleji osychat po dešti a tím přispějeme i k menšímu šíření houbových chorob a v neposlední řadě budeme mít mnohem méně práce při zimním řezu, kdy vždy dbáme na to, abychom na révovém keři udělali co nejméně velkých řezných ran.

Foto autor

Zdroj Zahrádkář 5/2014

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *