Při slabším zimním řezu révy se nám sice urodí víc hroznů, ale budou drobné s nekvalitními bobulemi.
Na druhou stranu čím více starého dřeva na keři necháme, tím lépe snese zimní mrazy. Některé stolní odrůdy a odrůdy náchylné ke sprchávání vyžadují ponechat víc starého dřeva. Mladší révové hlavy řežeme později.
Velmi plodné odrůdy střiháme na 3–4 výhony (tažně) pouze se 4 až 6 očky na každý m² pěstební plochy, málo plodné odrůdy s menšími hrozny až na 10–12 oček /m². Na řezání tažňů a čípků upřednostňujeme jednoleté dřevo s průměrem 8–12 mm.
Příklad, jak by řez révy neměl vypadat: Takto tenké réví je třeba odstranit celé. A to dříve, než bude narašené jako na snímku, aby réva po řezu neslzela. Foto Shutterstock
Jednoleté dřevo vyrůstající přímo ze starého dřeva je tzv. jalové (méně plodné), proto ho přednostně využíváme pro řez na krátké zásobní čípky.
Některé odrůdy mají spodní očka na jednoletém dřevě neplodná, potom volíme řez na delší tažně (Frankovka, Muškát Ottonel, Tramín červený, Veltlínské červené rané). Necháváme u nich přednostně dvaceti a více očkové tažně.
Vyšší zatížení očky nevede k vyšší úrodě, ale zahušťuje obrost a tím zvyšuje výskyt chorob a škůdců a snižuje kvalitu vyzrávání. Zejména stolní odrůdy nepřetěžujeme velkým množstvím plodného dřeva, protože pak kvalita hroznů klesá. Staré dřevo je navíc nevzhledné.
Podle způsobu vedení révy vyvazujeme tažně k opoře vodorovně do oblouku, čímž omezíme apikální dominanci a podpoříme rovnoměrný vývin všech letorostů na tažni.
Zimním řezem révy regulujeme pěstitelský prostor révy. Réva je liána, která by se bez pravidelného zimního řezu zahustila. To by snížilo kvalitu a velikost hroznů. Rostliny by častěji poškozovaly houbové choroby.
Na řezání tažňů a čípků upřednostňujeme jednoleté dřevo s průměrem 8–12 mm, foto Shutterstock
Vedení na hlavu, hrozny narostou na vyvázaných letorostech u hlavy révy; foto P. Pavloušek
K základním typům patří například řez na hlavu neboli na babku, který v minulosti patřil k běžným způsobům vedení révy a mnozí zahrádkáři jej využívají stále.
Byl a je ceněn i kvůli snadné ochraně révy před jarními mrazy, především květnovými ledovými muži. Jako chrániče se používaly velké kornouty z tvrdého papíru, kterými se babka zakryla.
Opakovaným řezem vznikne u země útvar velikosti pěsti, v dobrých podmínkách velký jako lidská hlava.
Výhony se zpravidla vyvazují ke kůlu, ale je možné natáhnout dvojici drátů a výhony mezi ně zasunovat.
V zásadě se využívají dva způsoby řezu. U vrcholových tvarů je to řez na tažně. U kordonových tvarů je to řez na kordonové rameno s čípky nebo krátkými tažni.
Po vertikálním Guyotově řezu zůstává na keři tažeň a zásobní čípek, obvykle se dvěma očky. Z nich vyrůstá plodonosný tažeň pro příští rok.
Rýnsko hessenské vedení počítá s výškou kmínku 60–80 cm. Řezat lze i na jednoramenný horizontální kordon.
Révu vinnou je možno pěstovat i na kordonových a vrcholových tvarech. Každý z těchto způsobů pěstování má svoje zákonitosti, které je třeba respektovat. Kordonové tvary mají větší podíl starého dřeva. Vhodné jsou proto do méně příznivých klimatických podmínek.
Na vrcholu kmínku lze formovat 3 kordonová ramena. Na jejich vrcholu se řežou 1-3 dvojoké čípky.
Foto Shutterstock
K tomu, aby zahrádkář začal pěstovat révu, může stačit, když soused přinese na ochutnání hrozen révy ze své zahrady.
Řez révy: V místech klimaticky příhodných pro pěstování révy bývá v únoru – s ohledem na aktuální počasí – nutné keře silně zkrátit.
Předjaří se hodí pro plánování úprav či oprav zahrady, ať už se týkají zahradních staveb nebo výsadby. Pamatujeme i na děti, které rády pomáhají se zaléváním, sklizní a dalšími činnostmi.
Obojí je třeba dobře naplánovat: výstavbu i výsadbu. Místo pro sazenice révy vybereme tak, abychom mohli pergole dát požadovaný tvar, kterému zase musí odpovídat opěrná konstrukce.
Stromky nesázíme ani na místě poraženého stromu dříve než po pěti letech. Půdu ozdravíme pěstováním záhonové plodiny, kypřením a přidáváním kompostované zeminy. Tam, kde žila jádrovina, i po několika letech upřednostníme peckovinu.
