Pro teplomilné mandloně platí, že prospívají v nejteplejších polohách Česka. Ale i tam se přihodí, že úrodu nepřinesou, a nejen vinou mrazu.
Připomeňme, že mandloně obecné (Prunus amygdalus, syn. Amygdalus communis) řadíme do skupin podle mandlí, které plodí:
Mandle dozrává, rubina praská, čas sklizně nadešel
Stromy odrůd, které jsou v Česku původní, jsou dobře odolné vůči mrazu v zimním období. Protože však mandloň kvete velice brzy, pozdní jarní mrazíky často poškodí její květy.
Při pěstování je důležitá ochrana mandloně proti moniliniové spále. Mandloň je na tuto chorobu při kvetení stejně citlivá jako meruňka a višeň. Na žádné jiné významné choroby ani škůdce mandloň netrpí, pouze ojediněle může i malé plůdky napadnout právě monilinióza.
Při silném silném výskytu mšic můžeme na mandloních zaznamenat jejich nevelkou přítomnost.
Ptáci při zrání plodů poškozují pouze odrůdy s velmi měkkou skořápkou – převážně odrůdu Sladkoplodá krajová.
Mandloň (Prunus dulcis) kvete na počátku jara. Jarní mrazy mohou úrodu zničit.
Pro pěstování volíme chráněná stanoviště a to také v teplých oblastech. K výsadbě hledáme svah mírně skloněný k jihu až jihovýchodu, místo chráněné od severu, s mírným prouděním vzduchu. Vyhneme se mrazové kotlině a zamokřené těžké půdě. Pomůže také jižní nebo jihovýchodní stěna domu, případně pozemek ve vnitrobloku.
Odrůdy jsou cizosprašné až částečně samosprašné, proto je vysazujeme s opylovačem – odrůdou kvetoucí současně.
Rubina plodů mandloní se vybarvuje, mandle zrají
Nejčastěji používaným pěstebním tvarem bývá čtvrtkmen s volně rostoucí patrovitou korunou a terminálem.
Letním řezem pak odstraníme zahušťující letorosty. Prodlužující výhony zkrátíme zhruba na 40 cm. Vytvoříme tak celistvější korunu. Boční obrost bude vitálnější. V následujících letech můžeme vytvořit další jedno nebo dvě patra koruny.
Město Hustopeče na jižní Moravě pečuje o dva unikátní revitalizované mandloňové sady. V minulosti se v kraji pěstovalo až několik desítek tisíc mandloní.
Mandloň zpravidla tvoří množství výhonů rostoucích do koruny – vlků, které letním řezem průběžně odstraňujeme spolu se suchými a poškozenými větvemi. Žádné speciální postupy mandloň nevyžaduje. Plody – mandle – však zrají nezávisle na maximu oslunění, můžeme tedy koruny ponechat i hustší, než jak jsme zvyklí u ostatních ovocných druhů.
Zda jsou plody zralé, poznáme podle praskání a sesychání rubiny – zeleného oplodí. Před prasknutím bychom rubinu od skořápky obtížně oddělovali, a tak se sklizní nespěcháme.
Po sklizni vyluštíme plody, zbavíme je zbytků rubiny a dosušíme na lískách v teple a při proudění vzduchu, aby neplesnivěly. Skladujeme je v suchém chladnějším prostředí nejlépe ve skořápkách. Mandle si zachovají dobré chuťové vlastnosti i několik let.
Foto Shutterstock
Pro mandloně a meruňky nastává čas jarního řezu v době od probuzení poupěte až do kvetení. Korunku přitom můžeme tvořit z rok starých roubů.
Příbuzná broskve a meruňky, latinsky se jmenuje Amygdalus communis. Domov má ve Střední Asii a v Turkestánu.
Vlašské ořechy jsou zralé, jakmile praskne rubina plodu. Poté se dá ořech pěkně oddělit od zeleného oplodí. Zpravidla vyčkáme, až plody opadají.
Letní řez peckovin je součástí výchovného řezu. Hodí se však i jako doplněk k udržovacímu řezu starších stromů. Podpoří plodnost, omezí růst.
Do konce února je dobré dokončit prosvětlovací nebo zmlazovací řez okrasných stromů, keřů, popínavých dřevin a těch, které jsme vysadili na podzim a neseřezali je. Stříháme nejprve odolné druhy, u choulostivějších, které přes zimu namrzají, s řezem počkáme.
