Jakmile se v zahradě objeví první květy ovocných rostlin, mnozí začínáme pozorněji sledovat vývoj počasí. Ve vzduchu visí otázka: Ohrozí jarní mrazíky úrodu ovoce?
Týká se to nejen stromů, ale i jahodníku, ačkoliv má zřejmou výhodu: Květy i plody přicházejí postupně.
Všemožně se ovšem snažíme, abychom měli jahody co nejdříve. Ať už výsadbou nejranějších odrůd, nebo mulčovacím materiálem, který rostlinám zvyšuje tepelný nebo světelný požitek. A tak jahodníky přikrýváme netkanou textilií, schováváme je do plastových tunelů, fóliovníků.
Květy jahodníku poškozené pozdními mrazíky
S kedlubnami a ředkvičkami to jde snadněji, ty mohou pod krytem zůstat od výsevu do sklizně. Ale s jahodníky to tak jednoduché není. Květy musí navštívit nějaký opylovač. Takže záhony odkrýváme, vstupy fóliovníků otvíráme, větráme plastové tunely. A když má přijít přízemní mrazík, nesmíme zapomenout rostliny znovu přikrýt a zavřít.
V ochraně proti mrazíkům má svůj význam také nastýlání různých hmot pod sazenice jahodníku. Tmavé hmoty, jako je černá či hnědá netkaná textilie, tmavá fólie či borka, zvyšují zahřívání povrchu záhonu a vyzařování tepla v noci může květy v trsech jahodníku skutečně ochránit, i když zapomeneme na zakrytí rostlin.
Světlý mulč sice uspíší kvetení, ale také zvýší riziko poškození květu jarním mrazíkem
Ovšem v případě, že máme pod jahodami nastlánu bílou fólii nebo slámu či seno, dostaví se efekt obrácený. Tyto hmoty zvyšují přísun světla rostlinám, odrážejí ho, ale s tím odrážejí i teplo. A v noci z nich nemá co vyzařovat, porosty nad nimi mrazíky trpí o hodně více než na jiných hmotách nebo na dobře zalitém záhoně.
Záhon připravený na mrazy zvyšuje šanci na časné jahody
Ano, podvečerní zálivka také může pomoct. Půdu zaléváme odraženou vodou. Ta ještě naakumuluje část tepla z povrchu záhonu a po poklesu teplot večer začne sice ne nijak výrazně, ale přesto mnohdy dostatečně teplo vyzařovat. Což při krátkodobém účinku mrazíků může stačit.
Rostlinám můžeme i přitopit. Do prostorů mezi řádky dáme petky s horkou vodou a porost přikryjeme silnější netkankou, případně obyčejnou (15–17g) ve dvojí vrstvě.
Něco tepla vyzáří přes nakrytí i do vesmíru, ale jiná část tepla se váže do půdy, další zůstane pod krytem. A o ty dva prostory na Zemi nám jde.
Když neuděláme nic, zjistíme druhý den po mrazíku, že květy jsou uvnitř tmavé, že se z nich plody nevyvíjejí vůbec, nebo že jsou ošklivé, nepravidelné, malé. Lepší je takové květy vyštípnout, porost zalít, přihnojit a počkat na sklizeň z květů, které jsou teprve v zárodku. Bude jich méně, budou později, ale dík korekci násady budou větší, než by byly obvykle.
Mrazem poškozené souplodí
Foto autor
Nakupování rostlin k výsadbě do zahrady bývá předělem mezi teorií a praxí. Nabízíme praktické rady, jak pořizovat ovocné rostliny, aby naplnily naše představy.
Šlechtění odrůd drobného ovoce přineslo už před časem změny i do pěstování maliníků. Přibylo a přibývá odrůd s modernizovanými vlastnostmi. Díky tomu se maliny těší stále rostoucí oblibě.
Jahody sklízíme převážně v červnu. Pěstovat jahody a vybírat odrůdy na záhon však můžeme i tak, aby plody dozrávaly od května do listopadu.
Ve stejnou dobu jako jahody ochutnáváme i tzv. kamčatské borůvky nebo první třešně. Radost z jahod bývá největší, ale může ji pokazit škůdce, který si počíná až škodolibě.
Ovocné stromy můžeme začít prořezávat již v prvním měsíci roku. Podmínkou je však teplota nad bodem mrazu, které trvá aspoň několik dní po sobě. Průklest v tomto období děláme u jabloní a hrušní, u rybízu a angreštu.
