Které rostliny poškozuje chlad a které mráz, jak je chránit, ošetřit

23. 5. 2021

Relativně časté biotické poruchy způsobují povětrnostní podmínky. Chlad způsobuje tzv. chladové poškození, obávaná je újma zaviněná mrazem.

Nízké teploty nad bodem mrazu zapříčiní chladová poškození teplomilných druhů zeleniny, jako jsou papriky, rajčata, okurky, tykve a lilky.

Jak se na rostlinách projeví chlad

Rostliny při poklesu teplot pod určitou hranici přestávají růst, žloutnou, opadávají na nich květy a plody a v některých případech se nadzemní části zbarvují do fialova jako důsledek produkce antokyanů. Ze stejných důvodů může docházet i k fialovění hlav kořenů mrkve. Plody rajčat a paprik někdy mají vlivem chladna drsný povrch.

Okurky po chladných dnech

Proč žloutnou žlutoplodé cukety

Specifickým případem chladového poškození je žloutnutí listů u žlutoplodých cuket, kdy první listy, které vyrůstají ještě za chladnějšího počasí, jsou intenzivně zbarvovány dožluta. Při šlechtění těchto odrůd byla do nich žlutá barva plodů vnesena z druhů, které jsou extrémně citlivé na nízké teploty a vzniklé žlutoplodé odrůdy si tuto citlivost podržely.

Chladné počasí v době maximálního růstu plodů má za následek dutost a vnitřní klejotok u některých druhů a odrůd peckovin. U révy vinné jsou nízké teploty příčinou nedostatečného opylení, které se projevuje jako hráškovatění nebo sprchávání révy.

K chladovým poškozením často dochází také u pokojových rostlin, zejména když jsou vystaveny nízkým teplotám na začátku nebo konci jejich letnění.

Jak rostliny poškozuje mráz

Jestliže teploty poklesnou pod bod mrazu, mluvíme o mrazovém poškození.

U ovocných dřevin a révy vinné je třeba tato poškození rozlišovat na

  • poškození v průběhu zimy
  • a poškození jarními mrazíky.

Při silných mrazech v průběhu zimy a zejména koncem zimy, kdy jsou již značné rozdíly mezi nočními teplotami a teplotou povrchu kmenů a větví při denním oslunění, vznikají na osluněných jižních stranách podélné mrazové trhliny (praskliny). Ty pak většinou postupně přecházejí v mrazové desky (lišty). Zejména při předchozím nedostatečném vyzrání zmrzávají a následně odumírají celé větve. Špatné vyzrání dřevin způsobují: nevhodná výživa, přespřílišná zálivka, nekvalitní řez.

Méně časté jsou mrazové boule, které mohou být zaměňovány s bakteriální nádorovitostí.

Proti mrazovým trhlinám pomáhá stínění

Preventivní ochranou proti těmto poškozením je stínění jižních stran kmenů a silnějších větví. Používáme k tomu různý materiál, jako jsou plastové chrániče, dřevěné desky, sláma, chvojí, papír apod., které je účinnější než natírání vápenným mlékem.

Jestliže dojde k tvorbě mrazových prasklin a desek, je třeba je co nejdříve vhodným způsobem ošetřit. Používáme k tomu stromové balzámy, vodorozpustné barvy apod. Zabráníme tím druhotným infekcím, zejména dřevokaznými houbami.

Letorosty ostružiníku lze proti mrazům také chránit: Položíme je na zem a přihrneme zeminou, sněhem, chvojím nebo jiným materiálem.

Odlišnými příznaky se projevuje poškození mrazy u maliníků, ostružiníků, rybízů a někdy i hrušní a třešní. Jestliže namrznou vodivá pletiva letorostů a větví, jsou následkem nedostatečného zásobování živinami vyrašené listy s typickými příznaky jejich nedostatku (menší, nažloutlé nebo s nádechem do červena) a předčasně opadávají (např. již v červenci). Tyto příznaky mohou u dřevin přetrvávat i několik roků.

Zimní mrazy mohou poškozovat i pupeny ovocných dřevin a révy vinné, které jsou pak na průřezu ztmavlé.

Mrazy poškozují i okrasné rostliny, z nichž asi nejznámější jsou poškození růží, které proto je třeba chránit nakopčením a zakrýváním. Problematičtější je však ochrana stromkových růží.

V těchto případech je nejlepší ochranou dostatečná zálivka půdy před jejím zamrznutím a nastýlání okolí dřevin dostatečně vysokou vrstvou listí nebo jiného organického materiálu, který omezí promrzání půdy do hloubky.

Specifické příznaky poškození zimními mrazy jsou u stálezelených rostlin jako např. rododendronů, bobkovišní, bambusů, zeravů (tújí), tisů a některých dalších jehličnanů.

Zde nepůsobí škody jen nízké teploty, ale i skutečnost, že především při holomrazech se voda v půdě promění v led a rostliny pak trpí nedostatkem vody.

U rododendronů se to projeví svěšením listů, které je však většinou vratné, kdežto u tisů a zeravů dojde až po delší době na jaře k zasychání a hnědnutí jehlic a konců větévek.

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

7. 7. 2022

Jahodník po sklizni potřebuje letní péči: čištění, pletí, výživu

Po sklizni pečujeme o jahodník podle stáří porostu. Buď odstraňujeme šlahouny, okopáváme a plejeme, nebo záhon rušíme, případně plánujeme výsadbu.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x