Zahrada je živý organismus – neustále se mění, roste, dozrává… Každé roční období přináší nové příležitosti k úpravám, výsadbám nebo třeba jen drobným vylepšením.
Možná právě teď přišel čas promyslet, co vaší zahradě ještě chybí – máme pro vás několik tipů!
Nebudou to žádné žhavé novinky. Jde naopak o keře ověřené (nejen) naší praxí, rádi je navrhujeme, sázíme a některé z nich i pěstujeme ve vlastní zahradě. Možná budete tyhle keře znát a možná taky ne. Pokud jste o nich zatím neslyšeli, třeba po dočtení článku zjistíte, že nějaký z nich nutně potřebujete. Nejsou to žádné křehotinky, kolem kterých byste museli tancovat. Když je zasadíte na vhodné místo a občas si jeden druhého všimnete, budete si navzájem už dělat jen radost.
A vezmeme to od zimy. Tahle krasavice totiž umí vykvést i za velmi chladných dní. Nakvétat začíná v zimě nebo v předjaří. Ptejte se po kalině vonné nebo její nevlastní sestře kalině bodnanské. Obě krásně voní, mají růžové něžné květy, následně hezký list a dorůstají kolem 2 až 3 metrů. Pěkné budou třeba v předzahrádce nebo jako součást trvalkového záhonu.
Kalina vonná
Kvete brzy zjara a tou dobou ho nepřehlédnete, v Teplejších oblastech naší země je doma, dřín obecný. Láká včely při jejich prvních výpravách a šlechtitele ke šlechtění velkoplodých odrůd. Kromě základního druhu seženete i kultivary s většími dřínky, které jsou nejen hezké na pohled ale i k snědku. Jde o větší keř, který můžete nechat růst solitérně nebo ho zařadit do živého plotu. Nebyli bychom to my, kdybychom vynechali mezi keři nějaký ten růžový. Růže Hugova nakvétá už v dubnu světle žlutě. Je něžná, ale přitom tvoří pěkný hustý keř, jednou 2 až 3 m velký. Tuhle divokou růži dlužíme vlastní zahradě i my, což je třeba napravit.
Jsme na konci jara a začátku léta, a kvetou kolkvície. Jeden by řekl, proč o nich mluvit, když je to tak běžný keř. Druhý by se podivil, protože je stále méně k vidění. A to je škoda, protože jak její další jméno napovídá, je krásná. Kvete koncem května a začátkem června, světle růžově a voní. Větve se na vzpřímeně rostoucím keři půvabně klaní. Dorůstá do 2 až 3 metrů a můžete ji vysadit třeba i mezi keře v živém plotě.
Že je to všechno nějaké velké a u vás v zahradě už nezbývá místo? Tak to vám můžeme doporučit jednoho hezkého drobka. Šeřík Meyerův kultivar Palibin nesahá svým velkým bratrům výškou ani po kolena.
Šeřík Meyerův kultivar Palibin
Roste pomalu, hustě a kompaktně, takže uspokojí i milovníky pravidelnějších tvarů. Kvete v květnu až červnu na menších latách, světle fialově a krásně voní. Jeho drobné lístky se s podzimem zbarví do průsvitně žluta. U nás roste pod zápražím mezi růžemi a trvalkami. Pranic mu nevadí kamenitá půda, má rád světlo. Moc místa nezabere ani třezalka rozkladitá. Můžete z ní vysázet třeba celý záhon nebo ji použít mezi trvalkami. Keřík je do metru vysoký, kvete od léta do podzimu a někdy drží list i přes zimu. V předjaří je dobré ji seříznout na 10 cm. Snese slunce i polostín.
Třezalka rozkladitá
Středně velký keř tvoří jedna z méně známých hortenzií, a to hortenzie dubolistá. Není možná pro každého, ti méně všímaví by ji mohli minout jako hromádku velkého dubového listí. My ostatní ale víme, proč ji pěstujeme, nejen pro její krásné v létě bíle kvetoucí laty, ale právě i pro tvar listu a jeho hezké podzimní zbarvení.
Když už jsme u podzimu a jeho barev, nemůžeme vynechat našeho favorita. Schází v málokteré z námi navržených zahrad a nejspíš jsme vám o něm už párkrát říkali. Ale to nám musíte odpustit, on si to zaslouží. Dřín japonský je těžko přehlédnutelný v květu. Na jeho velké bílé listeny se během Víkendu otevřených zahrad v naší zahradě zeptá každý. Kvete tedy v červnu, následně se jeho květy změní v červené půvabné plody připomínající liči. Postupnou přehlídku barev poskytne na podzim, v tom je nedostižný. Je vyšší a spíše nohatý než kompaktní. V naší zahradě snese slunce, polostín i plný stín. Zdá se nám ale, že nejlépe se cítí v polostínu.
Stejně jako vy, tak i my sem tam neodoláme a do zahrady doneseme keř, pro který opravdu nenajdeme v zahradě vhodné místo. Chcete-li se do takového maléru také přivést, pak zkuste třeba některou z menších hortenzií latnatých. Taková Silver Dollar to nějaký ten rok vydrží i na zápraží nebo terase v nádobě. Na zimu ji můžete i s květináčem zapustit třeba do zeleninových záhonů. Kam se pro keře vydat? Lépe než do velkého hobby centra, kde bývá výběr i rada omezená, zajděte do nejbližší okrasné školky nebo k místnímu zahradníkovi. Ten, pokud vašeho favorita zrovna mít nebude, bude vědět, kde ho pro vás objednat.
Zahradníci a zahrádkáři, spojte se!
Foto autoři
Jedna z nejčastějších otázek je: „Jak mám ty keře stříhat?“. Těžko říct, kde se vzala domněnka, že je nutno je stále stříhat či řezat.
Založit si živé ploty neznamená jen starost s jejich údržbou. Dopřejí nám soukromí, lákají opylovače, živočichy a někdy i sklizeň plodů.
Keře vnesou do zahrady vítané vlastnosti. Vymezí pozemek, podpoří intimitu, vytvoří příjemná zákoutí, skryjí méně vzhledná místa.
Keře, velmi pestrá skupina dřevin, nabízejí rozmanité využití v různých zákoutích zahrady i poblíž domu.
Ještě před nákupem semínek zelenin a květin, prohlédneme osiva z minulých let, která máme doma. Pro přehlednost je nejsnazší označit sáčky s osivy již při jejich nákupu rokem pořízení. U starších si zkouškou klíčivosti stanovíme jejich kvalitu.
