Zeleninové záhony osiřely, aby odpočívaly, nejlépe pod mulčem, a posilovaly kondici organickým či jiným doplňkem půdní výživy: hnojem nebo hnojivem.
Záhony, na kterých budeme v příštím roce pěstovat plodovou a košťálovou zeleninu, vyhnojíme chlévským hnojem dávkou 400 kg na 100 m².
Do půdy ve studeném skleníku, zbavené zbytků rostlin, zaryjeme buď chlévský hnůj, nebo kompost.
Pokud chlévský hnůj nemáme, můžeme zakoupit alternativní organické hnojivo – fermentovaný vysušený chlévský hnůj granulovaný nebo peletovaný.
Vysušený chlévský hnůj; foto Shutterstock
Oproti chlévskému hnoji budou dávky nižší: asi 10 kg na 100 m². Výhodou je nepřítomnost semen plevelných rostlin.
Použít můžeme i kompost, který je však vhodné zarýt v předjarním období, aby nedošlo k vyplavení živin. Při rytí zapravíme i minerální hnojivá s výjimkou dusíkatých, kterými se hnojí až na jaře.
Chlévský hnůj však nepoužíváme na záhonech, kde plánujeme pěstovat cibuli nebo česnek. Na tato místa zarýváme trávu s listím a přidáváme rozleželý kompost.
Koncem října, spíš až v listopadu, vysazujeme česnek. Kvůli ochraně plodiny proti půdním chorobám je nejvhodnější vysadit česnek těsně před zamrznutím půdy.
Po rozloupání česneku moříme stroužky vybraným přípravkem proti vlnovníku česnekovému.
Stroužky vysazujeme do hloubky 6 cm.
V případě, že používáme vlastní sadbu, můžeme pro její ozdravení vysít pacibulky, které jsme s tím záměrem získali z rostlin paličáku.
Pacibulky česneku jsou vhodné k ozdravení vlastní sadby, foto Kristína Petříková
V půdě koření rostliny a žijí v ní různé organismy, které pomáhají rozkládat zbytky rostlin i živočichů na humus. Čím více organické hmoty je v půdě, tím je zemina úrodnější.
V říjnu začneme s rytím a vyhnojováním prázdných záhonů. Hrubé hroudy usnadní mrazu a srážkám cestu do ornice.
Průběžná kontrola kompostování má velký význam pro nápravu případných chyb, aby tlení probíhalo optimálně. Měsíc až dva po založení zjišťujeme stav kompostu každý týden.
Dotaz: Při sklizni česneku jsem zjistil, že některé jeho kořeny jsou načervenalé. Je to normální jev nebo příznak nějaké choroby? Pokud ano, lze se jí bránit a jak?
Pro výsadbu stromku vyhloubíme dostatečně velkou jámu, do níž zatlučeme kůl, který je zároveň možné využít jako ochranu před sluncem. Stromek proto sázíme severně od kůlu.
