Listopad na zahradě: co zalít, shrabat, zkontrolovat a připravit na zimu. Praktický přehled činností, na které bychom neměli zapomenout.
Existuje několik množností a konstrukcí, jak si zrealizovat vyvýšený záhon. Ideální je ten, který se nejvíce podobá přirozené vyvýšenině.
V přírodní zahradě lze proces obnovy půdy urychlit i o několik let. Téměř po celou dobu můžeme využívat tuto plochu i k pěstebním účelům.
Na kompost máme kompostéry, které nám dává město, svou ohrádku v koutě zahrady, případně využijeme službu kompostárny.
Někdo pokládá organický odpad ze zahrady za hromadu, kterou je třeba vyhodit, jiný zbytky rostlin sklízí, aby je proměnil v hromadu živin.
Kompost zvaný listovka má svůj věhlas, hortenzie testuje znalosti řezu a stromková růže se těší na zimu, neboť dostane netkané pyžamo.
V Japonsku už začátkem sedmdesátých let minulého století začali zpracovávat zemědělské odpady s přispěním žížal, a tak vyrábět žížalí kompost.
Potřebovat budeme železné hrábě, rýč, motyku na okopávání brambor, motyčku a další kypřicí a odplevelující nástroje, pak sázecí kolík, lopatku a bytelnou lopatku dloubák na vytrvalé plevele.
Během roku vzniká na zahradách množství bylinného a dřevního odpadu od trávy přes větve až po listí. Živiny z nich vrátíme půdě v kompostu.
Na podzim se na zahrádkách hromadí množství organické hmoty dobře využitelné ke kompostování. Díky tomu můžeme mít k dispozici čerstvě kompostovanou zeminu už na jaře.
Pokud půda není zamrzlá, můžeme přesazovat přerostlé trvalky a případně je množit rozdělením trsů. Lze odebírat i kořenové řízky. U rostlin nově zasazených a přesazených nezapomeneme na ochranu mulčováním před promrzáním.
