Na podzim se na zahrádkách hromadí množství organické hmoty dobře využitelné ke kompostování. Díky tomu můžeme mít k dispozici čerstvě kompostovanou zeminu už na jaře.
Podzimní odpad, který v zahradě neslouží jako půdní pokryv, ukládáme vhodným způsobem na kompostovací hromadu nebo do uzavřených kompostérů, kam na rozdíl od volných kompostů mají zamezen přístup hlodavci.
Na podzim založený kompost pak poskytuje již na jaře čerstvou kompostovou zeminu k širokému využití.
Všechny dlouhodobé komposty přeházíme kvůli provzdušnění do konce října, ještě do příchodu silnějších mrazů. Později není přehazování vhodné, protože příliš nízké zimní teploty by zastavily humifikaci.
Kompostováním zahradního odpadu získáme cenné látky důležité pro zvýšení půdní úrodnosti a pro výživu rostlin. Připomeňme si desatero rad, jak kompostovat.
Komposty zakládáme v polostínu na dostupném místě
Při dodržení zásad správného kompostování by neměly nastat žádné potíže. Pokud se přece jen problém objeví, může za ním být některá z následujících příčin:
V zásadě kompost nesmí nikdy zapáchat. Jsou však různé materiály, které mohou při zakládání kompostu obtěžovat zápachem. Sem patří zejména hnůj prasat a také trus drůbeže. Několik hodin po promíchání bychom neměli už žádný zápach vnímat. Pokud k tomu přesto dochází, jsou zde tři možné chyby:
Nebuďme překvapeni, pokud se v zimě potkáme u kompostu s hrabošem či rejskem
Každé přehození v horké fázi způsobuje plynné ztráty dusíku (čpavku). Čím častěji se v této fázi přehazuje, tím jsou ztráty větší. Přehazování je však pracovně náročné, a tak v praxi nejsou se ztrátami žádné problémy.
Ano, všechny plísně a škodlivé houby, které se vyskytují v přírodě, se mohou v kompostu během horké fáze bez problémů rozložit a zpracovat. Také jedy vytvořené v přírodě (toxiny) nejsou převážně žádným problémem. Pouze u několika chorob rostliny (bakteriální spála jabloňovitých, šarka) je zákonem předepsáno, že napadené rostliny, respektive části rostlin, je nutno spálit.
Při správném kompostování ne. Za povšimnutí stojí, že hraboši a rejsci rádi v zimě vyhledávají teplé komposty jako příbytek, nikdy se to však nestalo problémem.
Kresby K. Zemková
Odpad ze zahrady lze zkompostovat tak, že ho použijeme jako rostlinný mulč a pokryjeme jím záhon. Půda si s materiálem překvapivě rychle poradí.
Od jara vzniká na zahradě a v domácnosti množství odpadu využitelného pro kompostování. Dobu přeměny organické hmoty ovlivňují i maličkosti.
Princip hnojení spočívá v obohacení půdy, ze které rostliny čerpají minerální látky. V duchu tohoto faktu bychom měli hnojit a výživu i správně dávkovat.
Průběžná kontrola kompostování má velký význam pro nápravu případných chyb, aby tlení probíhalo optimálně. Měsíc až dva po založení zjišťujeme stav kompostu každý týden.
Rajčata, papriky, cukety a další zeleninové plody sklízíme průběžně tak, aby je nepoškodily první mrazíky.
