V říjnu začneme s rytím a vyhnojováním prázdných záhonů. Hrubé hroudy usnadní mrazu a srážkám cestu do ornice.
Otevřená půda dobře promrzne. Zbavíme se tím velké části semen i škůdců. Důležité je pak obohatit zeminu živinami organického původu: Přimísíme do půdy hnůj nebo kompost.
Hnůj zarýváme jen tam, kde nebudeme v příštím roce pěstovat rostliny, které jej nesnášejí.
Běžná dávka hnoje se pohybuje v rozmezí 30–50 kg / 10 m². Hnůj by neměl být rozházen před zapravením ve velkém předstihu, protože dlouhým ležením na povrchu půdy je ničena jeho příznivá mikroflóra.
Znalý zahradník vylepší chlévským hnojem vlastnosti půdy. Například může lépe zadržovat vláhu.
Kravský hnůj se slaměnou podestýlkou se stále osvědčuje nejvíc.
Koňský hnůj též obsahuje množství výživných látek
Koňský hnůj; foto Shutterstock
Prasečí hnůj obsahuje draslík, málo dusíku a skoro žádný vápník. Prasečím hnůj svědčí celeru, pórku a maliníkům.
Ovčí, kozí a králičí hnůj vyžaduje opatrnost kvůli nadbytku dusíku. Hodí se hlavně pro náročnější zeleninu.
Slepičí, kachní a holubí trus mísíme před použitím s kompostem.
Košťáloviny odčerpávají z půdy velké množství živin, které jsou pro pěstování květáku, brokolice, zelí a dalších brukvovitých nezbytné.
Zelenina má poměrně vysoké nároky na živiny. A tak se může stát, že nedostatek fosforu, draslíku, hořčíku, vápníku, síry nebo jiné látky v půdě sníží přítomnost zdraví prospěšných minerálů v zelenině.
Pro okrasné dřeviny a růže je stejně důležitá příprava půdy před výsadbou a ošetření při výsadbě jako pro ovocné stromy a keře.
Průběžná kontrola kompostování má velký význam pro nápravu případných chyb, aby tlení probíhalo optimálně. Měsíc až dva po založení zjišťujeme stav kompostu každý týden.
Týká se keřů kvetoucích na loňských výhonech, u nichž nesmíme proto dělat řez v období vegetačního klidu, neboť bychom odstranili ty části, na nichž se květy tvoří. Proto, pokud je u těchto keřů nutný, musíme řezat ihned po odkvětu.
