Od jara vzniká na zahradě a v domácnosti množství odpadu využitelného pro kompostování. Dobu přeměny organické hmoty ovlivňují i maličkosti.
Provzdušnění obstarají hrubší kousky organického odpadu, například nastřihané či drcené větvičky.
Pokud kompostujeme větší množství organické hmoty za suchého počasí, je dobré po uložení na kompost počítat se zvlhčením. Při delším období přísušku můžeme hromadu kompostu mulčovat a tím podpořit rozklad bez dodatečné zálivky.
Pokud chceme mít kompost rychle hotový, je dobré ho přes léto aspoň jednou přeházet. Dospodu před založením dáme vyšší vrstvu (10–15 cm) zeminy, která je schopna zachytit, vše co se deštěm vypláchne. Pro tento účel bývá doporučována rašelina.
Kompost připravený k výživě zahradních rostlin; foto Shutterstock
Kompost pojme zahradní a kuchyňských odpad, který se za rok promění do podoby organického hnojiva. Při správném procesu kompostování vzniká drobivá půdní hmota, z níž mohou rostliny čerpat dobře přístupné živiny.
Také ve dvouprostorovém cihlovém boxu se dá zajistit přímý kontakt půdních organismů s rostlinnými zbytky; kresba K. Zemková
V prostorné zahradě je na místě věnovat kompostovacímu zákoutí více místa. Jednak větší zahrada poskytne více materiálu ke kompostování a jednak je dobré pamatovat na to, abychom mohli hmotu snadno přehazovat nebo i kompostovat na dvou oddělených místech s různou dobou založení a zralosti. Když jeden kompost necháme nerušeně dozrát, druhý dál doplňujeme materiálem. Tak budeme mít k dispozici více čerstvého kompostu k průběžnému používání. Déle ležící kompost ztrácí výživnost.
Zahradní odpad můžeme kompostovat také bez ohrádky, ale v ní se lépe udržuje teplo potřebné k rozkladu zbytků rostlin. Ohrádku sestavíme ze starých trámů, prken, latěk, plotovek, případně cihel. Dno necháme v kontaktu s půdními mikroorganismy a živočichy.
Kresba K. Zemková
Stromky, které jsme vysadili na podzim nebo na jaře a které do konce května ještě nevyrašily, zkusíme oživit následujícím postupem.
Vyberte raději nižší druhy, neboť v podmínkách opečovávané zeleninové zahrádky porostou výborně a nebudou zelenině konkurovat.
Prohlédneme keřové i stromkové růže, neraší-li na nich výhony z podnože – vlky. Pokud ano, odřežeme vlky co nejblíže starého dřeva.
Po ledových mužích a koncem května přichází čas přestěhovat velké kbelíkové květiny ven na terasy, zápraží a do zahradních zákoutí.
Zahradu na venkově bychom měli upravovat tak, aby odpovídala místním pěstitelským tradicím, klimatickým poměrům i okolní přírodě.Víc než jinde tu platí, že v jednoduchosti spočívá půvab i svéráz zahrady.
