Co vše lze kompostovat, které prvky dodá káva, čaj, vousy…

7. 3. 2020

V zásadě lze kompostovat vše, co v zahradě nebo v domácnosti vzniká jako organický odpad.

Jde zejména o

  • rostlinné odpady všeho druhu: celé rostliny, košťály, listí, posekaná zavadlá tráva, zbytky po řezu keřů a stromů aj.,
  • organické odpady z domácnosti: květiny, zbytky ovoce, zeleniny a brambor – i zkažené, kávová sedlina a vyluhované sáčky čaje, vaječné skořápky, popel ze dřeva, hygienický papír, v malém množství i novinový papír apod.,
  • jiné organické odpady: podestýlka a hnůj z chovu drobného zvířectva, výlisky, sláma, hobliny, piliny aj.
Organický odpad do kompostu

Organický odpad z kuchyně se hodí kompostovat

Nekompostujeme nic, co vadí procesu tlení:

  • cizorodé látky (sklo, kovy, umělé hmoty všeho druhu, textilie)
  • materiály, které mohou vykazovat vyšší obsah škodlivých látek, například obsah sáčků z vysavačů,
  • popel z briket a uhlí, barevné časopisy, smetky ze silnic

Co lze kompostovat s výhradami

Nemocné rostliny, plevele se semeny, kořenové a výběžkaté plevele (například pýr) bychom měli kompostovat jen tehdy, když dojde k horké fázi (nad 50 °C), protože jinak by se semena plevelů nebo původci chorob dostali opět do zahrady.

Zbytky masa a jídla lze kompostovat jen tehdy, když je chráníme před potkany a ohradíme například v kompostérech, kde dojde k horké fázi.

50 °C = 122 °F

122 °F = 50 °C

Hrubé odpady, například zbytky po řezu keřů a stromů bychom měli před kompostováním rozdrtit na částice o velikosti 5 cm (drtičem, sekerou nebo nůžkami), aby mikroorganismy měly dobrý přístup k materiálu a mohly jej rozkládat.

Při velkém množství posečené trávy musíme přimíchat látky s členitou strukturou, jako hobliny, rozdrcené dřevo nebo slámu, aby tam mohl vnikat vzduch.

Zelená hmota se přednostně míchá se slamnatou, čerstvá se starou, vláknitá s mazlavou, Tak se vyrovnávají nepříznivé vlastnosti jednotlivých látek a vytvoří se vhodné předpoklady pro kompostování.

Které materiály kompostovat

Slupky z jižního ovoce (pomeranče, grepy, banány, citrony) jsou snadno náchylné k plesnivění a proto by se neměly používat ve větším množství ke kompostování. Citrusové plody se převážně ošetřují fungicidy, aby nebyly při transportu napadeny houbami. Tyto fungicidy se však při procesu kompostování bez problému rozkládají.

Vaječné skořápky působí vysokým obsahem vápníku proti okyselování kompostu. Těžko se rozkládají, a proto se musí dobře rozdrtit (například válečkem na nudle).

Vaječené skořápky

Vaječné skořápky, vhodný doplněk kompostu

Kávová sedlina a vyluhovaný čaj jsou oblíbenou potravou pro žížaly. Obsahují důležité živiny, jakými jsou draslík a hořčík. Ideální potravou pro žížaly jsou také zbytky z cibule a pažitka. Kávová sedlina reaguje kysele a je proto vhodná pro rododendrony.

Papír, lepenka a čistý starý papír patří do separovaného sběru.

Znečištěný papír, například papírové ručníky nebo balicí papír, je pro kompost velmi vhodný, neboť vyrovnává obsah vlhkosti například kuchyňských odpadů a zlepšuje strukturu kompostu.

Zbytky vlasů a vousů obsahují hodně dusíku a lze je dát přímo do kompostu.

Popel ze dřeva je výborným materiálem. Dodá do kompostu značné množství živin, zejména draslíku a vápníku. Do kompostu můžeme dát 3 až 5 kg dřevěného popele na 1 m³ kompostu.

Jehličí a mech se rozkládají pomalu, proto bychom je měli promíchat s jinými materiály. Můžeme je tudíž v kompostu ponechat delší období. I když jehličí a mech nezetlí úplně, lze kompost použít v zahradě, neboť nezetlelé částice působí příznivě na strukturu půdy a půdní organismy je dále rozkládají.

Zkouška kompostování

Kompostování zdárně probíhá

Problematické nebo nevhodné materiály

Hnojením čerstvými fekáliemi můžeme zeleninu a také ovoce infikovat a to je velmi nebezpečné, zejména u produktů, které se konzumují v syrovém stavu.

Fekálie ze suchých WC lze v zásadě kompostovat. Z hygienických důvodů by to nemělo být v malé hromadě. K usmrcení původců chorob, vajíček škrkavek aj. je třeba zajistit po dobu nejméně 6 dní teploty v kompostu nad 65 °C.

Dřevo ošetřené lakem, přípravky na ochranu dřeva nebo jinými chemikáliemi nepatří v žádném případě do kompostu.

Podestýlka pro kočky – na obalu musí být výslovně uvedeno, že tato podestýlka je vhodná ke kompostování. K usmrcení původců chorob a vajíček parazitů je třeba zajistit po období nejméně 6 dnů teploty nad 65 °C.

Startery kompostování nejsou pro zdar kompostování vlastně potřebné, neboť mikroorganismy sami osídlí kompost. Přídavek zbytku starého kompostu po prosevu může pomoci, aby se kompostování dostalo rychleji do chodu.

Tlející kompostované listí

Tlející listí se dá dobře kompostovat

Vítané rostlinné odpady

Spadané listí – všechny druhy lze kompostovat, neboť obsahují cenné živiny a organické látky, a proto by neměly v kompostu chybět.

  • Lehce tlející listy mají ovocné dřeviny včetně lísky, dále bříza, jasan, javor, jilm, lípa, olše a vrba.
  • Mezi obtížně tlející listy patří listy buku, dubu, jírovce (kaštan), ořešáku, platanu a topolu.
  • Kompostování listů jírovce je základem ochrany těchto stromů proti obávané klíněnce. Listí však musí být zakryté vrstvou zeminy aspoň 10 cm silnou.

Hnůj bychom měli kompostovat, pokud není dobře zetlelý. Kompostováním převádíme obsažené látky do přijatelné formy. Totéž platí pro hnůj s podestýlkou z hoblin nebo pilin.

  • Hnůj skotu lze použít kyprý a dobře promíchaný s hrubším materiálem (sláma, rozdrcené zbytky po řezu).
  • Hnůj koní a ovcí má sklon k příliš silnému zahřátí, a proto bychom jej měli kompostovat vždy s dostatkem zeminy (10 %) a rostlinnými odpady.
  • Trus drůbeže obsahuje více živin než hnůj velkých zvířat. Říká se také, že je „ostřejší“‘. Proto bychom jej měli kompostovat společně s jinými odpady ze zahrádky.
Hnůj

Hnůj je třeba promíchat se zeminou

Posekaná tráva je při kompostování problémem. I ten, kdo nekompostuje zcela přesně, by měl věnovat trochu péče manipulaci s posekanou trávou.

  • Na kompost nedáváme samotnou posekanou trávu ve vyšší vrstvě než 2 cm. Silnější vrstva se velmi rychle slehne a slepí a pak se do ní nedostane vzduch. Upozorňuje na to nepříjemný zápach po siláži, ovšem tehdy, když kompost přehazujeme rycími vidlemi. Je vhodné ji nechat zavadnout na ploše trávníku.
  • Ideální pro tlení je promíchání, respektive vrstvení trávy se zbytky po řezu živých plotů.
  • Velká plocha trávníku v zahrádce znamená tedy hospodařit s hrubším (strukturním) materiálem, aby nám vystačil pro celou sezonu trávníku. Pokud nám přesto dojde, najdeme jistě souseda, který nám rád předá nadbytečné zbytky po řezu živého plotu. Strukturním materiálem je i sláma.

Piliny bychom měli používat pouze v tenkých vrstvách a promíchat s materiálem bohatým na dusík. Dále je třeba dbát na dostatečné zavlažování. Čerstvé piliny mohou brzdit růst kulturních rostlin. Piliny totiž obsahují pouze malý podíl dusíku, který potřebují k rozkladu, a odebírají ho rostlinám.
K rostlinám, které mají raději piliny než rašelinu, patří jahody, maliny a rododendrony.

Zbytky po řezu tújí lze kompostovat v malém množství. Obsah thujonu, který je jedovatý, a vosková vrstva způsobují dlouhou dobu rozkladu.

Foto Shutterstock

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments

Pane Kalino děkuji za lidské a pochopitelné povídání o kompostu. Jaký máte názor na přidávání vápna do kompostu s velkým množstvím trávy? Pomáhá potlačit silážování/plíseň/zápach?
Ocenil jsem možnost odmítnout cookies.
Zdraví Milan Pospíšil

Odpovím Vám za Ing. Kalinu, o víkendu jsem s ním byl na školení.
Vápno (hydrát?, pálené?) v každé podobě zpomaluje rozklad organické hmoty, činnost bakterií. Takže kompostování se prodlužuje. Vápenec tolik neuškodí, ale ani moc nepomůže. Hnití hmoty, její prorůstání různými houbami se dá omezit jinak.
Tráva by se měla buď vrstvit střídavě s jiným materiálem (3-5 cm výška), nebo promíchat se starým kompostem. Tím se zrychlí „okupace“ trávy těmi správnými bakteriemi.
Pokud to jde, pak je vhodné kompostovat zavadlou trávu. Tedy jeden den posekat, druhý posbírat a teprve pak kompostovat. Nepodléhá tak rychle hnití, má do ní přístup vzduch, neuléhá natolik, aby podléhala invazím hub. také přidání minerálních hnojiv typu NPK (2-3 kg na 1 kubík hmoty) pomáhá. A je jedno jestli jsou to slepičiny a superfosfát, Cererit nebo klasické NPK.

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

13. 8. 2022

Živé ploty z jehličnanů během srpna sestřihneme a prořežeme

V srpnu sestřihneme živé ploty z jehličnatých dřevin. Stěny plotu udržujeme skloněné. Svislé stěny by se snadno odspodu vyholovaly. Ideální tvar je dole širší, směrem vzhůru se mírně zužující.

zobrazit další rady a tipy
2
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x