Aby kompostování organického odpadu probíhalo bez prodlevy
17. 5. 2021Od jara vzniká na zahradě a v domácnosti množství odpadu využitelného pro kompostování. Dobu přeměny organické hmoty ovlivňují i maličkosti.
V zásadě lze kompostovat vše, co v zahradě nebo v domácnosti vzniká jako organický odpad.
Jde zejména o
Nemocné rostliny, plevele se semeny, kořenové a výběžkaté plevele (například pýr) bychom měli kompostovat jen tehdy, když dojde k horké fázi (nad 50 °C), protože jinak by se semena plevelů nebo původci chorob dostali opět do zahrady.
Zbytky masa a jídla lze kompostovat jen tehdy, když je chráníme před potkany a ohradíme například v kompostérech, kde dojde k horké fázi.
Hrubé odpady, například zbytky po řezu keřů a stromů bychom měli před kompostováním rozdrtit na částice o velikosti 5 cm (drtičem, sekerou nebo nůžkami), aby mikroorganismy měly dobrý přístup k materiálu a mohly jej rozkládat.
Při velkém množství posečené trávy musíme přimíchat látky s členitou strukturou, jako hobliny, rozdrcené dřevo nebo slámu, aby tam mohl vnikat vzduch.
Zelená hmota se přednostně míchá se slamnatou, čerstvá se starou, vláknitá s mazlavou, Tak se vyrovnávají nepříznivé vlastnosti jednotlivých látek a vytvoří se vhodné předpoklady pro kompostování.
Slupky z jižního ovoce (pomeranče, grepy, banány, citrony) jsou snadno náchylné k plesnivění a proto by se neměly používat ve větším množství ke kompostování. Citrusové plody se převážně ošetřují fungicidy, aby nebyly při transportu napadeny houbami. Tyto fungicidy se však při procesu kompostování bez problému rozkládají.
Vaječné skořápky působí vysokým obsahem vápníku proti okyselování kompostu. Těžko se rozkládají, a proto se musí dobře rozdrtit (například válečkem na nudle).
Kávová sedlina a vyluhovaný čaj jsou oblíbenou potravou pro žížaly. Obsahují důležité živiny, jakými jsou draslík a hořčík. Ideální potravou pro žížaly jsou také zbytky z cibule a pažitka. Kávová sedlina reaguje kysele a je proto vhodná pro rododendrony.
Papír, lepenka a čistý starý papír patří do separovaného sběru.
Znečištěný papír, například papírové ručníky nebo balicí papír, je pro kompost velmi vhodný, neboť vyrovnává obsah vlhkosti například kuchyňských odpadů a zlepšuje strukturu kompostu.
Zbytky vlasů a vousů obsahují hodně dusíku a lze je dát přímo do kompostu.
Popel ze dřeva je výborným materiálem. Dodá do kompostu značné množství živin, zejména draslíku a vápníku. Do kompostu můžeme dát 3 až 5 kg dřevěného popele na 1 m³ kompostu.
Jehličí a mech se rozkládají pomalu, proto bychom je měli promíchat s jinými materiály. Můžeme je tudíž v kompostu ponechat delší období. I když jehličí a mech nezetlí úplně, lze kompost použít v zahradě, neboť nezetlelé částice působí příznivě na strukturu půdy a půdní organismy je dále rozkládají.
Hnojením čerstvými fekáliemi můžeme zeleninu a také ovoce infikovat a to je velmi nebezpečné, zejména u produktů, které se konzumují v syrovém stavu.
Fekálie ze suchých WC lze v zásadě kompostovat. Z hygienických důvodů by to nemělo být v malé hromadě. K usmrcení původců chorob, vajíček škrkavek aj. je třeba zajistit po dobu nejméně 6 dní teploty v kompostu nad 65 °C.
Dřevo ošetřené lakem, přípravky na ochranu dřeva nebo jinými chemikáliemi nepatří v žádném případě do kompostu.
Podestýlka pro kočky – na obalu musí být výslovně uvedeno, že tato podestýlka je vhodná ke kompostování. K usmrcení původců chorob a vajíček parazitů je třeba zajistit po období nejméně 6 dnů teploty nad 65 °C.
Startery kompostování nejsou pro zdar kompostování vlastně potřebné, neboť mikroorganismy sami osídlí kompost. Přídavek zbytku starého kompostu po prosevu může pomoci, aby se kompostování dostalo rychleji do chodu.
Spadané listí – všechny druhy lze kompostovat, neboť obsahují cenné živiny a organické látky, a proto by neměly v kompostu chybět.
Hnůj bychom měli kompostovat, pokud není dobře zetlelý. Kompostováním převádíme obsažené látky do přijatelné formy. Totéž platí pro hnůj s podestýlkou z hoblin nebo pilin.
Posekaná tráva je při kompostování problémem. I ten, kdo nekompostuje zcela přesně, by měl věnovat trochu péče manipulaci s posekanou trávou.
Piliny bychom měli používat pouze v tenkých vrstvách a promíchat s materiálem bohatým na dusík. Dále je třeba dbát na dostatečné zavlažování. Čerstvé piliny mohou brzdit růst kulturních rostlin. Piliny totiž obsahují pouze malý podíl dusíku, který potřebují k rozkladu, a odebírají ho rostlinám.
K rostlinám, které mají raději piliny než rašelinu, patří jahody, maliny a rododendrony.
Zbytky po řezu tújí lze kompostovat v malém množství. Obsah thujonu, který je jedovatý, a vosková vrstva způsobují dlouhou dobu rozkladu.
Foto Shutterstock
V Česku jsou rozšířeny všechny kmeny šarky švestky, které napadají všechny druhy modrých peckovin, meruněk a broskvoní. Virus je přenášen mšicemi, dále je šířen ovocnými výpěstky – rouby a očky, vegetativně množenými podnožemi.
Pane Kalino děkuji za lidské a pochopitelné povídání o kompostu. Jaký máte názor na přidávání vápna do kompostu s velkým množstvím trávy? Pomáhá potlačit silážování/plíseň/zápach?
Ocenil jsem možnost odmítnout cookies.
Zdraví Milan Pospíšil
Odpovím Vám za Ing. Kalinu, o víkendu jsem s ním byl na školení.
Vápno (hydrát?, pálené?) v každé podobě zpomaluje rozklad organické hmoty, činnost bakterií. Takže kompostování se prodlužuje. Vápenec tolik neuškodí, ale ani moc nepomůže. Hnití hmoty, její prorůstání různými houbami se dá omezit jinak.
Tráva by se měla buď vrstvit střídavě s jiným materiálem (3-5 cm výška), nebo promíchat se starým kompostem. Tím se zrychlí „okupace“ trávy těmi správnými bakteriemi.
Pokud to jde, pak je vhodné kompostovat zavadlou trávu. Tedy jeden den posekat, druhý posbírat a teprve pak kompostovat. Nepodléhá tak rychle hnití, má do ní přístup vzduch, neuléhá natolik, aby podléhala invazím hub. také přidání minerálních hnojiv typu NPK (2-3 kg na 1 kubík hmoty) pomáhá. A je jedno jestli jsou to slepičiny a superfosfát, Cererit nebo klasické NPK.