Domů » Zahrada » Rady » Poradna rostlinolékaře » Kompost očima rostlinolékaře: Patří do něj šarka, listí ořešáku?
Kompost očima rostlinolékaře: Patří do něj šarka, listí ořešáku?
12. 9. 2019
Jak je to s kompostováním nemocných rostlin nebo nemocných částí rostlin? A je třeba při kompostování plevelných rostlin zvláštní postup?
Někdy se například uvádí, že se nesmí kompostovat listy hrušní napadené rzivostí, listy nebo plody a větvičky ze stromů napadených šarkou (neštovicemi) peckovin. Jak je to s těmito a dalšími doporučeními?
Co do kompostu nepatří
Kdybych měl vytvořit nějakou obecnou poučku, co je možné kompostovat a co do kompostu nepatří, pak bych mohl tvrdit, že do kompostu zásadně nepatří ty choroby, které se vyskytují a škodí na kořenech a ostatních podzemních částech rostlin:
Do kompostu by neměly přijít ani nadzemní části rostlin postižené bakteriálními chorobami. Ale zde již nastává problém – jak běžný zahrádkář pozná, zda se jedná o chorobu bakteriální, nebo houbovou? Naštěstí je většina původu houbového a těch bakteriálních je jen velmi málo:
- bakteriální spála jabloňovitých,
- bakteriální hniloba a vadnutí muškátů,
- bakteriální nádorovitost kořenů.
Teoreticky by to problémem mohlo být u ořešáků, kde onemocnění listů a plodů způsobuje jak houba (antraknóza), tak i bakterie (bakteriální skvrnitost). Ale v tomto konkrétním případě se napadené listy nemusíme bát kompostovat, protože bakterie nepřezimují v listech, ale na letorostech.
Česnek napadený fusariovou hnilobou do kompostu zásadně nepatří.
Pokud se jedná o běžné choroby listů a nadzemních částí houbového původu, do kompostu přijít mohou, ale za předpokladu, že nezůstanou na jeho povrchu, ale jsou včas (většinou do konce února) překryty dostatečnou vrstvou jiného materiálu, např. zeminou nebo posečenou trávou. Výtrusy, kterými se infekce v následujícím roce šíří většinou vzdušnými proudy, nemají nožičky, a z takového kompostu se proto nedostanou.
Zůstanou-li však plody a listy na povrchu kompostu, je to stejné, jako by zůstaly ležet pod stromy nebo viset na nich.
To samé platí i pro dvě nejobávanější choroby z pohledu kompostování – plody a listy jabloní a hrušní napadené strupovitostí a plody jádrovin a peckovin napadené moniliniovou hnilobou.
Moniliniózní ovoce nenecháváme na povrchu kompostů
Zcela bezpečné je kompostování listů hrušní napadených rzivostí. Původcem rzivosti hrušní je dvoubytná rez, jejímž druhým hostitelem jsou některé druhy a kultivary jalovců. Jestliže napadené listy dáme do kompostu až po jejich přirozeném opadu, výtrusy rzi v tuto dobu jsou již dávno na jalovcích. Proto opadané listy hrušní v žádném případě nemohou být zdrojem šíření této obávané choroby a to ať leží pod stromem, nebo jsou v kompostu.
V žádném případě se nemusíme bát kompostovat rostliny okurek napadené plísní, protože ta v našich podmínkách nepřezimuje a k nám se každoročně zdroj infekce dostává vzdušnými cestami až z jižního Balkánu nebo Blízkého východu.
Rostliny rajčat napadených plísní však již musí být v kompostu překryty jiným materiálem, protože choroba v napadených částech přezimuje speciálními výtrusy.
Obdobným způsobem můžeme kompostovat i větvičky angreštu napadené hnědým padlím.
Šarka nevadí
V případě virových neštovic (šarky) peckovin je třeba vědět, že tato viróza se šíří jen některými mšicemi nebo vegetativně v podnožích, odkopcích, roubech a očkách. Jestliže do kompostu dáme napadené listy, plody nebo větvičky, vegetativní šíření nepřichází v úvahu a ani mšice nejsou schopny přenést infekci z mrtvých listů. A to i proto, že na utržených nebo opadlých listech nebo plodech nesají.
S klíněnkou si poradíme
Častým dotazem je možnost kompostování listů jírovců (koňského kaštanu) napadené klíněnkou jírovcovou. Je sice pravda, že ve spadaném listí přezimují kukly tohoto škůdce a na jaře z nich vylétají dospělci (motýlci). Jestliže však překryjeme kompostované listy od začátku dubna do května nějakým neprostupným materiálem (černou mulčovací netkanou textilií, fólií, celtovinou), nemusíme se bát, že se vylíhlí motýlci dostanou z kompostu.
Dezinfekce kompostu
V žádném případě nedoporučuji dusíkaté vápno používat již při zakládání kompostu, protože je to totální biocid, který by zpomalil kompostovaní svým účinkem na mikroorganismy, bez kterých by kompostovaní procesy nemohly proběhnout.
Další možný způsob snížení nebezpečí infekčnosti kompostu je aplikace dusíkatého vápna. Jestliže ale již hotový mírně vlhký kompost prosypeme dusíkatým vápnem (cca 1 kg/1 m³), překryjeme na dobu minimálně 1 až 2 týdnů nějakým neprodyšným materiálem a následně opět přehodíme, zaručeně jsme výskyt patogenních organismů a škodlivého hmyzu v kompostu omezili na minimum. K dezinfekci již hotových kompostových substrátů je samozřejmě možné využít i vysoké teploty – propařování v pařácích, ve speciálních nádobách, v pečících nebo mikrovlnných troubách apod.
Rezidua přípravků
Zbývá ještě odpovědět na otázku, zda je možné kompostovat rostliny ošetřené nějakým přípravkem na ochranu rostlin. Zaručeně bych se toho nebál, protože v průběhu kompostování se z kompostovaných rostlin jakékoliv rezidua ztratí a to i v případě, že by v době ukládání do kompostu v nich byly.
Je tu však jedna výjimka. Někdy se stává, že v kompostu, do kterého ve větším množství byly dána tráva, která byla před posečením ošetřena přípravky s obsahem clopyralidu, mohou hůře růst některé rostliny (např. rajčata). Proto, pro jistotu, doporučuji první seč trávy po ošetření těmito herbicidy do kompostu raději neukládat.
Trávu z první seče po aplikaci herbicidů je vhodnější do kompostů nedávat; foto J. Rod
Plevele: bez semen, solarizace, sušení
Dalším problémem je kompostování plevelných rostlin. Pokud se jedná o běžné plevele množící se semeny, pak je zcela bezproblémové kompostování těch, které ještě nevytvořily semena.
S kvetoucím pěťourem se do kompostu dostane množství jeho semen. Foto J. Rod.
Určitou výjimkou jsou např. pěťoury, u kterých dozrávají semena i v případě, že byly vytaženy ze země ještě jen kvetoucí rostliny.
U některých plevelů, jako např. ptačince prostředního, se semena vytvářejí po celou dobu vegetace a prakticky je nemožné je likvidovat v době kdy netvoří semena. Pro takovéto druhy plevelů doporučuji využít princip solarizace (solární dezinfekce):
- Plevele, ale např. i nemocný rostlinný materiál, u něhož se bojíme, že by nebylo vhodné jej přímo kompostovat, vložíme do co nejvíce průhledných plastových pytlů a po uzavření uložíme tak, aby co největší jejich plocha byla vystavena celodennímu oslunění. Po určité době, se rostlinný materiál promění v nevábně vonící břečku, kterou můžeme vylít na kompost, aniž bychom se báli, že v ní přežívají semena plevelů nebo zárodky chorob.
Oddenky pýru dáme do kompostu až po důkladném vyschnutí.
Vše zmíněné platí za předpokladu, že v kompostu se nezvyšuje teplota. Uvnitř řádně založených kompostů však teploty často dosahují teploty i nad 60 °C, jež samy o sobě působí dezinfekčně.
U plevelů, které se množí kořeny, kořenovými oddenky a výběžky a cibulemi (např. pýr, čistec bahenní, máta rolní, zvonek řepovitý, bršlice kozí noha, podběl, přesličky, svlačec rolní), které by v běžném kompostu většinou přežily, je vhodné nejprve usušit jejich podzemní části. Rozprostřeme je po nějaké ploše, kde nemůže dojít k jejich zakořenění (na plastovou fólii, netkanou textilii, betonovou plochu apod.). Jakmile důsledně zaschnou i jejich podzemní rozmnožující orgány, můžeme je bez obav uložit do kompostu.
Foto autor
Zajímá toto téma vaše přátele? Dejte jim vědět!
Prosíme, nezapomeňte článek pochválit klepnutím na ❤
Nemůžu nikde najít informaci, zda listy rebarbory, které jsou prý jedovaté, se mohou házet do kompostu. Je na tuto otázku nějaká jednoznačná odpověď?
Jak jste přišla na to, že by se to nemělo? Nastudujte si, proč se tyto listy nemají jíst a bude Vám to jednoznačně jasné. A budete si to pamatovat spíše, než prosté ano.