Jak sledovat kompostování a čím kompost vylepšit

21. 9. 2019

Průběžná kontrola kompostování má velký význam pro nápravu případných chyb, aby tlení probíhalo optimálně. Měsíc až dva po založení zjišťujeme stav kompostu každý týden.

Teplota

Teploměrem snadno změříme, zda teplota v zóně intenzivního tlení uvnitř čerstvého materiálu dosahuje třetí den po uložení  potřebných 50 °C a víc. Pokud tato hodnota není dosažena ještě do týdne, je to způsobeno následujícími příčinami:

Příliš vysoká vlhkost

Použitý materiál je příliš vlhký a trpí nedostatkem vzduchu! To je hlavní příčinou malého vyvíjení tepla. Účinné opatření proti vlhkosti spočívá v přimíchání suchého materiálu a v překopání kompostu.

Založení příliš vzdušné

Materiál je překypřený a většinou také příliš suchý a tlení proto nemůže začít. Zde pomáhá jen materiál částečně stlačit (šlapáním) a v případě potřeby navlhčit například močůvkou.

Tlení již proběhlo

V materiálu proběhlo již zčásti tlení, například u dlouhodobě skladovaného hnoje. V tomto případě je zcela normální, že už nedochází k vývoji tepla. Lehce odbouratelné sloučeniny byly již rozloženy, materiál se nachází již po fázi tlení.

  • Když se nechceme obejít bez horké fáze, máme pouze jedinou možnost. Starý materiál musíme promíchat s čerstvým a dosáhnout požadované teploty. K tomu se osvědčil blokově ukládaný hnůj, výlisky, posečená zelená hmota a podobný materiál.
Teplotní poměry v kompostu

Teploty v kompostu

Maximum

Je ovšem možné, že teplota stoupne příliš. Neměla by však překročit 65 °C, jinak se zvyšují ztráty dusíku a je nebezpečí „samosterilizace“. Existuje řada materiálů, které jsou velmi záhřevné, například chlévská mrva ze stájí s hlubokou podestýlkou, posečená zelená hmota a částečně i výlisky. Při vysokých teplotách kompost velmi snadno vysychá.

  • Jednoduchou možností, jak zabránit příliš vysokým teplotám, je ochlazení vodou.
  • Přehozením lze kompost rovněž asi o 10–15 °C ochladit. To je však jen velmi krátkodobé ochlazení, neboť překopáním opět urychlíme procesy rozkladu, což opět způsobí okamžité zvýšení teploty. Překopávání v horké fázi podporuje velmi vysoké plynné ztráty dusíku.
Třídění tlejícího kompostu

Velké, ještě nerozložené části uložíme do nového kompostu

Vlhkost

Dalším velmi důležitým ukazatelem při týdenní kontrole kompostu je vlhkost.

Když je kompost příliš vlhký, máme pouze možnost přimíchat suchý materiál. Snadno odhadneme, kolik suchého materiálu je k tomu třeba. K promočenému kompostu přimícháme nejméně stejné množství suchého materiálu. Do méně mokrého postačí přidat asi 20 % suchého materiálu. Pokud máme suché piliny, postačí většinou 10–20 % (z objemu), abychom dostali i velmi vlhký kompost opět do optimální vlhkosti.

Je-li kompost příliš suchý, potřebuje zavlažit. Množství vody je opět věc zkušenosti. Potřebovat budeme minimálně 50 litrů na 1 m³.

Materiál ke kompostování před promísením

Materiál určený ke kompostování je třeba nejprve promísit

Obsah vzduchu

Dalším kritériem pro pravidelnou kontrolu kompostu je obsah vzduchu. Zásobení kyslíkem by mělo být zabezpečeno během celé doby tlení. Jak odhadneme zásobení vzduchem:

Nepříjemný nebo i dusivě zatuchlý zápach dokazuje vždy hnilobu – tedy nedostatek kyslíku. Zde je nejvyšší čas, abychom kompost překopali. Ukazatelem je pevnost materiálu uvnitř kompostu. Veškerý materiál by měl být stále kyprý. Pokud je hrudkovitý nebo lehce stlačený, je opět nejvyšší čas pro přehození.

  • Zvýšení obsahu kyslíku prokáže teplota – v první fázi tlení musí výrazně překročit 40 °C. Při aerobním (za přístupu vzduchu) tlení se uvolňuje podstatně více energie (tepla) než za anaerobních (bez vzduchu) podmínek. Tím stoupá teplota v kompostu výrazně nad 40 °C.

Zahrádkář spoléhá na to, že horká fáze rozkladu zahubí semena plevelů a zárodky chorob. To však nemusí platit zcela. Klademe-li důraz na bezinfekčnost, například při předpěstování sadby, musíme kompost dodatečně dezinfikovat.

Velmi dobře lze tento jev pozorovat v první (teplotní) fázi kompostování. Teplota ve střední zóně je v optimálním rozmezí (55–65 °C).

Čím hlouběji zarazíme teploměr do jádra kompostu, tím silněji klesá teplota – až pod 40 °C. To je pak i hranice, od které převládají anaerobní podmínky. Toto jádro (pod 40 °C) by nemělo příliš narůstat, v žádném případě přes 50 % objemu kompostu, jinak musíme kompost okamžitě překopat.

Kompost oživí půdu

Vyzrálý kompost vylepšuje půdní strukturu, i mikrobiální aktivitu. Působí proti půdní únavě.

Obsah živin a další parametry

Obsah organické hmoty a živin v kompostu závisí na výchozím materiálu. Zatímco zahradní odpad poskytuje kompost spíše chudší na živiny, komposty z hnoje a kuchyňských odpadů mají vyšší hodnotu. Nejvýše se však cení vermikompost.

  • Všeobecně platí, že čím jednostrannější je výchozí materiál, tím horší jsou výsledky kompostování.
  • Kompost z různorodého materiálu je pro rostliny nejlepší. .

Obsah živin v kompostu (údaje v % při 50 % sušiny)

Živina

Minimum

Průměr

Maximum

Dusík (N)

0,7

1,1

1,5

Fosfor (P2O5)

0,3

0,4

0,5

Draslík (K2O)

0,6

1,1

1,6

Vápník (CaO)

0,4

0,6

0,7

Hořčík (MgO)

0,3

0,5

0,7

Síra (S)

0,1

0,15

0,2

Organická hmota

28,0

31,5

25,0

(podle doc. Ing. P. Zemánka, Ph.D. a kol., 2011)

Foto D. Auf, kresba K. Zemková

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

6. 7. 2022

Česnek a cibuli sklízíme podle vzhledu natě

Cibuli ze sazečky a zimní česnek přestáváme před sklizní zavlažovat. Jejich dozrání v sušší půdě zlepší jejich skladovatelnost. Česnek je dobré sklízet ve chvíli, kdy je plně vyzrálý, tím i dlouhodobě skladovatelný.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x