Kdy a jak přidat kompost na trávník, ke květinám, k plodinám

18. 2. 2020

Kompost bychom měli aplikovat během vegetační doby, to znamená od jara až do pozdního léta. Od začátku zimy je použití méně vhodné.

Zejména bychom neměli hnojit většími dávkami, protože rostliny v chladné roční době téměř nepřijímají živiny a tyto se mohou snadno vyplavovat.

  • Pokud po sklizni v pozdním létě použijeme větší množství kompostu, je třeba se postarat výsevem zeleného hnojení o to, aby plocha hnojená kompostem měla rostlinou pokrývku také během podzimních a zimních měsíců.

Jak používat kompost?

Kompost bychom měli vždy jen rozhodit na povrch půdy nebo jej mělce zapravit do ornice, například hráběmi nebo kultivátorem.

Hrubší zapravení do půdy, například rytím, nedoporučuji, protože minerální látky se rychleji vyplavují do spodiny a vzniká riziko rozvoje hniloby. To hrozí zejména při použití čerstvého kompostu.

Kompost připravený k akci

Kompostem prospějeme trávníku, květinám, stromům, keřům, zelenině; foto Shutterstock

Trávník

Intenzivním sekáním okrasných a sportovních trávníků se z půdy odčerpává velké množství živin. Protože trávníky zakořeňují mělce, je nutno je intenzivněji hnojit a zavlažovat.

Kompost působí příznivě na důležité provzdušnění trávníku a jeho schopnost poutat vodu.

  • Hnojení trávníků kompostem je snadné a šetrné vůči životnímu prostředí. Kompost na jaře prosejeme a rozhodíme jej v dávce asi 2 litry na 1 m² plochy trávníku. Již po několika dnech není kompost vidět. Půdní organismy jej zatahují do vrchní vrstvy.

Byl-li při kompostování použit dostatek hmoty bohaté na dusík, jako jsou kuchyňské odpady, hnůj nebo posekaná tráva, doplníme prvek do trávníku v létě druhou dávkou kompostu.

Růže

U růží se projevuje příznivé působení kompostu zejména při potlačování škůdců.

  • Při výsadbě růží bychom měli zapravit do vrchní vrstvy půdy 4 až 6 lopat zralého kompostu na 1 m². Vysazené růže zásobí po celý rok vrstva zralého kompostu o tloušťce 2 cm.
  • K ochraně před mrazy můžeme na podzim ke keřům přihrnout hrubší kompost.

Těmito dávkami kompostu jsou růže zpravidla dostatečně zásobovány živinami.

Ovocné stromy

Při výsadbě ovocných stromů bychom měli přimíchat několik lopat zralého kompostu do vrchní vrstvy půdy k zahrnutí jámy. Později lze zásobovat stromy během vegetace kompostem v dávce 2–3 l na 1 m².

Kompost stromku svědčí

Stačí několik lopat vyzrálého kompostu

Květiny

Při výsadbě náročných cibulových květin a trvalek přimícháme do půdy určené k jejich zahrnutí polovinu zralého kompostu. Když zjistíme později další potřebu živin a je-li třeba rostliny pravidelně hnojit, měli bychom použít ročně asi 4 l kompostu na 1 m² záhonu a povrchově jej zapravit hráběmi.

Zelenina

Také při pěstování zeleniny je kompost významným zdrojem živin.

  1. Na jaře aplikujeme kompost na celou plochu a mělce jej zapravíme do půdy.
  2. Dodatečně lze použít zralý kompost do řádků při výsevu a výsadbě. Použitá dávka by měla činit u velmi náročných druhů asi 8, u středně náročných 6 a u slabě náročných 4 l na 1 m².

Dále lze použít zralý kompost ke hnojení kolem rostoucích rostlin, pokud si jej pro tento účel rezervujeme.

Kompost pro zeleninu

Dostatek živin zajistí kompost i zelenině

Drobné ovoce

Rybízy, angrešty, maliníky a jahodník – při výsadbě bychom měli zapravit bohaté dávky kompostu (10 l na 1 m²) do vrchní vrstvy půdy. Ke každoročnímu hnojení lze použít 2–3 l na 1 m² pod keře během vegetace a kompost může být i polozralý.

Nádobové rostliny

Mnohým rostlinám ve kbelících, květináčích a truhlících se nedaří v čistém kompostu. Proto polovinu použité zeminy pro květiny nebo zahradní půdy, respektive písku promícháme s kompostem.

Vlastní substráty

Pro výsev a pěstování rostlin se často používají substráty z rašeliny. I tyto zeminy si můžeme namíchat sami. Zde použijeme zralý kompost, který prosejeme ručním sítem.

Větší podíl kompostu ve výsevním substrátu se nedoporučuje, protože rostliny v zemině příliš bohaté na živiny obtížně vytvářejí kořeny.

  • Jako výsevní zemina slouží směs z 9 dílů písku a 1 dílu kompostu.
  • Rostliny pak přesazujeme do směsi, která je ze stejných dílů písku a kompostu.
Kompost v řádku

Lokální zapravení kompostu do řádku

Je-li k dispozici jen málo kompostu, lze efektivně využít malé množství lokálním zapravením. Kompost dáme před setím do rýh (brázd), které odpovídají budoucím řádkům. U zahradních plodin použijeme kompost do míst výsadby rostlin. Dávka závisí na druhu rostliny.

  • Kompost v řádcích nebo v místech výsadby rostlin je s půdou jen málo promíchán a poskytuje klíčícím semenům a vysazeným sazenicím velmi dobré podmínky pro vývoj. To se výrazně projeví na pozdějším růstu. Rostliny také lépe překonávají nepříznivé povětrnostní podmínky během počátečního vývoje.
Kompost v místě výsadby

Zapravení kompostu do místa výsadby

Lokální zapravení kompostu doporučuji používat častěji. Například na lehké půdě se dávkou 4 litry kompostu do místa výsadby okurek až o pětinu zvýší úroda a urychlí sklizeň. Při stejném množství kompostu rozhozeného to bývá méně.

Kresby autor a K. Zemková, foto Shutterstock

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

6. 7. 2022

Česnek a cibuli sklízíme podle vzhledu natě

Cibuli ze sazečky a zimní česnek přestáváme před sklizní zavlažovat. Jejich dozrání v sušší půdě zlepší jejich skladovatelnost. Česnek je dobré sklízet ve chvíli, kdy je plně vyzrálý, tím i dlouhodobě skladovatelný.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x