
Čím, kdy a jakým způsobem hnojit ovocné rostliny v zahradě
11. 11. 2021Co dělat, abychom ovocné rostliny pohnojili, ale jejich výživu ne? Slovní hříčkou můžeme o hnojení vtipkovat, ovšem i rostliny mají zdraví jen jedno. A o to jde.
Přidat kompost k rostlinám bychom měli během vegetační doby, to znamená od jara až do pozdního léta. Od začátku zimy je použití méně vhodné.
Zejména bychom neměli hnojit většími dávkami, protože rostliny v chladné roční době téměř nepřijímají živiny a tyto se mohou snadno vyplavovat.
Kompost bychom měli vždy jen rozhodit na povrch půdy nebo jej mělce zapravit do ornice, například hráběmi nebo kultivátorem.
Hrubší zapravení do půdy, například rytím, nedoporučuji, protože minerální látky se rychleji vyplavují do spodiny a vzniká riziko rozvoje hniloby. To hrozí zejména při použití čerstvého kompostu.
Intenzivním sekáním okrasných a sportovních trávníků se z půdy odčerpává velké množství živin. Protože trávníky zakořeňují mělce, je nutno je intenzivněji hnojit a zavlažovat.
Kompost působí příznivě na důležité provzdušnění trávníku a jeho schopnost poutat vodu.
Byl-li při kompostování použit dostatek hmoty bohaté na dusík, jako jsou kuchyňské odpady, hnůj nebo posekaná tráva, doplníme prvek do trávníku Koncem léta druhou dávkou kompostu.
U růží se projevuje příznivé působení kompostu zejména při potlačování škůdců.
Těmito dávkami kompostu jsou růže zpravidla dostatečně zásobovány živinami.
Při výsadbě ovocných stromů bychom měli přimíchat několik lopat zralého kompostu do vrchní vrstvy půdy k zahrnutí jámy. Později lze zásobovat stromy během vegetace kompostem v dávce 2–3 l na 1 m².
Při výsadbě náročných cibulových květin a trvalek přimícháme do půdy určené k jejich zahrnutí polovinu zralého kompostu. Když zjistíme později další potřebu živin a je-li třeba rostliny pravidelně hnojit, měli bychom použít ročně asi 4 l kompostu na 1 m² záhonu a povrchově jej zapravit hráběmi.
Také při pěstování zeleniny je kompost významným zdrojem živin.
Dále lze použít zralý kompost ke hnojení kolem rostoucích rostlin, pokud si jej pro tento účel rezervujeme.
Rybízy, angrešty, maliníky a jahodník – při výsadbě bychom měli zapravit bohaté dávky kompostu (10 l na 1 m²) do vrchní vrstvy půdy. Ke každoročnímu hnojení lze použít 2–3 l na 1 m² pod keře během vegetace a kompost může být i polozralý.
Mnohým rostlinám ve kbelících, květináčích a truhlících se nedaří v čistém kompostu. Proto polovinu použité zeminy pro květiny nebo zahradní půdy, respektive písku promícháme s kompostem.
Pro výsev a pěstování rostlin se často používají substráty z rašeliny. I tyto zeminy si můžeme namíchat sami. Zde použijeme zralý kompost, který prosejeme ručním sítem.
Větší podíl kompostu ve výsevním substrátu se nedoporučuje, protože rostliny v zemině příliš bohaté na živiny obtížně vytvářejí kořeny.
Je-li k dispozici jen málo kompostu, lze efektivně využít malé množství lokálním zapravením. Kompost dáme před setím do rýh (brázd), které odpovídají budoucím řádkům. U zahradních plodin stačí přidat kompost do míst výsadby rostlin. Dávka závisí na druhu rostliny.
Lokální zapravení kompostu doporučuji používat častěji. Například na lehké půdě se dávkou 4 litry kompostu do místa výsadby okurek až o pětinu zvýší úroda a urychlí sklizeň. Při stejném množství kompostu rozhozeného to bývá méně.
Kresby autor a K. Zemková, foto Shutterstock
S osázením nádob a truhlíků nemusíme čekat až po ledových mužích – od března je mnoho květin k tomuto účelu vhodných. Patří sem především macešky, sedmikrásky a chejr vonný (Cheiranthus), použít můžeme trvalky – prvosenky, z cibulovin narcisy a další.