Révové keře bychom měli zbavovat zbytečných letorostů a dbát, aby řezných ran bylo minimum. Počítejme také s využitím zásobních čípků.
Rýnsko-hessenské vedení je nejčastějším pěstitelským tvarem révy také u zahrádkářů. Základem je tvarování plodného dřeva na vrcholu kmínku.
Velkoplodé stolní odrůdy révy jsou čím dál víc žádané. Přibývá zahrádkářů, kteří révu pěstují. Někteří i zkoušejí odrůdy, aby našli nejlepší.
Vrcholové tvary révy mají plodné dřevo rozmístěné na vrcholu kmínku. Kvalitu hroznů podpoří oslunění letorostů.
Ať už pěstujeme vinnou révu na kordonové tvary nebo vrcholové, každý způsob má své zákonitosti. Vyplatí se nám je respektovat.
Při slabším zimním řezu révy se nám sice urodí víc hroznů, ale budou drobné s nekvalitními bobulemi.
Pro zahrádkáře nastává nejvhodnější termín zimního řezu révových keřů koncem února až začátkem března. V této době nedojde k intenzivnímu slzení – vytékání mízy z řezných ran.
Obojí je třeba dobře naplánovat: výstavbu i výsadbu. Místo pro sazenice révy vybereme tak, abychom mohli pergole dát požadovaný tvar, kterému zase musí odpovídat opěrná konstrukce.
Po zimě má půda ideální drobtovitou strukturu a postupně během vegetace dochází ke slehávání vlivem gravitace. Zejména kořenové zelenině svědčí výsev do hlouběji prokypřené půdy. Také vývoji a plodnosti rostlin prospívá kypření a okopávka.
