Otázka: „Pořád nemám jasno, jaký řez v létě mám dělat u jabloní a hrušní na své zahradě a proč. Můžete mi dát nějaké doporučení nebo návod?“
Přirozený červnový propad plodů ovocných stromů nejčastěji zapříčiní nedostatečné oplodnění, škůdci, nepříznivé počasí během květu, nedostatek výživy a vláhy.
U ovocných stromů je žádoucí menší množství plodů. Jabloně, hrušně a broskvoně se příliš velkým nasazením plodů oslabují.
Již několik let se brzy na jaře objevují na listech hrušní různě zbarvené (nejdříve načervenalé, pak zelené, nakonec tmavé) puchýře. Listy často uschnou, zčernají a odumřou.
Příznaky rzivosti hrušně na listech a posléze i na hruškách signalizují houbovou chorobu, která během roku střídá hostitele. Je na místě zjistit i to, na které rostlině rez zimuje,
Výskyt rzi hrušňové je vázán na přítomnost obou hostitelů, tedy hrušně a daných druhů jalovce. Čím blíže jsou oba hostitelé, tím větší je nebezpečí napadení.
Jabloně mají pro člověka velký zdravotní význam a zejména zimní odrůdy si ceníme pro jejich dlouhou dobu skladovatelnosti.
Otázka: Jak a kdy řezat plodící hrušně na semenáči s bujným růstem do výšky a se sklonem ke střídavé plodnosti? Nejsem si tím zcela jist a nechci dělat zbytečné chyby.
Nové odrůdy hrušní
Sortiment registrovaných odrůd hrušní v ČR se pozvolna rozrůstá. Na vzniku představovaných odrůd má zásluhu šlechtitelský tým firmy Sempra Litoměřice, s. r. o. Jde o:
Podzimní odrůda Harbo byla vyšlechtěna pod pracovním označením TE-H-184/73. Vznikla ze záměrného křížení odrůd Boskova lahvice a Hardenpontova. Vzrůstnost stromu je střední až silná, větvení je slabé, habitus polovzpřímený. Hustota koruny je střední, obrůstání husté. Plodí převážně na krátkém plodonosném obrostu ve shlucích i jednotlivě. Netřeba provádět probírku plodů při přeplození, jelikož by jednotlivě dorostly až do 0,5 kg hmotnosti.
odrůda Harbo
Plod je velký, těžký, silně nesouměrný, tvar z profilu vypuklý (baňatý), s největším průměrem od středu blíže kalicha, tzn. blíže distálnímu konci. Základní barva slupky v době zrání je žlutá, krycí barva světle červená ve formě líčka. Podíl krycího zbarvení je nízký. Středně tlustá slupka je na povrchu matná a suchá. Poměrná plocha rzivosti bývá jen velmi nízká. Stopka je středně tlustá a krátká, napojená šikmo k ose plodu. Dužnina bílé barvy, tuhé a pevné konzistence je méně šťavnatá. V chuti nasládlá a nevýrazně voňavá.
Sklizňová zralost od poloviny září, konzumní pak v listopadu se skladovatelností do ledna.
Afinita s kdouloňovými podnožemi je výborná a tudíž uplatnění má větší opodstatnění v teplejších a středních polohách při dodržení dostatečné vláhové bilance.
Zimní odrůda Konvert byla vyšlechtěna pod pracovním označením TE-H-103. Do záměrného křížení bylo použito odrůd s větším podílem poměrné rzivosti Madame Verte a Konference. Vzrůstnost stromu je střední v plodnosti slabá, větvení střední a dostatečné, habitus polovzpřímený až rozložitý. Hustota koruny je vyšší než u předešlé odrůdy, nutný je letní průklest a zkrácení některých výhonů o třetinu střídavě na vnitřní a vnější pupen. Plodí hlavně na krátkém plodonosném obrostu ve shlucích, při přeplození je nutné provádět probírku.
odrůda Konvert
Plod je středně velký, slabě nesouměrný, tvar z profilu vydutý (lahvicovitý), s rozšířením v poloze blíže kalicha. Základní barva slupky zelenožlutá, krycí barva chybí. Slupka je tlustá, na povrchu drsná, poměrná plocha rzivosti na líčku je střední až vysoká. Nejvíce rzivosti se nachází okolo kališní jamky. Stopka středně tlustá, středně dlouhá s napojením v ose plodu. Dužnina bílé barvy je tuhé a pevné konzistence se střední šťavnatostí. Chuť je sladká.
Do sklizňové zralosti nastupuje začátkem října, konzumně nazrává od prosince se skladovatelností do března. Afinita s kdouloňovými podnožemi je dobrá, pro vyšší tvary je nutná semenná podnož.
Odrůda je náročná na polohu, půdní složení a dostatek vláhy. Násada je odvislá na vyváženém a dostatečném hnojení jak na podzim, tak i během celého vegetačního období.
Foto: Dušan Nesrsta
V Česku jsou rozšířeny všechny kmeny šarky švestky, které napadají všechny druhy modrých peckovin, meruněk a broskvoní. Virus je přenášen mšicemi, dále je šířen ovocnými výpěstky – rouby a očky, vegetativně množenými podnožemi.
