Jak se planá hrušeň stala mou láskou

23. 10. 2023

Život mi přihrál nejedno inspirativní setkání s odborníky z oblasti přírodovědné. Při jednom mi představili hrušeň a měl jsem jasno.

V časech hranic zavřených a zadrátovaných se dalo za hranice všedních dnů proklouznout snad jen pootevřenými dvířky RVHP. Naše podzimní a někdy i předvánoční cesty co chvíli vedly do bakelitlandu či dederonu, zkrátka do Drážďan.

Podzimní podvečerní Drážďany mám snad v nose dodnes. Z části pro pečená kuřata v místních stáncích a z části pro rozmanité gajsty. V podstatě šlo o vodky, čiré alkoholy s příchutí. Já jsem si liboval v malinovce a hruškovici. Himbeergeist a Birnengeist se jmenovaly.

Květ hrušně

Hrušeň vrbolistá v květu

Nevím, zda tamní a tehdejší hruškovice byla skutečně hrušková pálenka nebo jen C2H5OH, ochucený čirý etylalkohol. Jen mi přišlo víc než marnivé, pálit tak dobré ovoce, jakým hrušky bývaly. To bývaly, je bohužel na místě. Tehdy totiž po rzi hrušňové nebylo ani památky. Nebo zda to nepálí z botanických hrušní a hrušek. Tak nějak v duchu a povzdechu spořivého Čecha, který kvalitní ovoce buď konzervuje, nebo zbaští, v horších případech usuší na křížaly nebo pracharandu.

Kladl jsem si otázku, proč se hruškovice nepálí z hrušek planých? Ty máme i na našem území hned dvě, polničku a hrušeň obecnou.

Hrušeň polnička a obecná

  • Hrušeň Polnička

Polnička (Pyrus pyraster), má okrouhlou listovou čepel a hrušky, spíš hruštičky, kulovité nebo čihovité. Čihovitý je trojrozměrný tvar obráceného kužele, který je nejširší v horní čtvrtině. Pro polničku je také příznačné, že si i do vyššího věku udržuje kolce, tzn. ztrnovatělé, zkrácené větévky, podobné jako u trnek.

  • Hrušeň obecná

To hrušeň obecná (Pyrus communis) má listy eliptické, až podlouhle či široce vejčité a hruštičky, malvice, opravdu hruškovité, případně jen obráceně vejcovité. A pokud se o nějaký ten kolec popícháte, tak jen u mladých rostlin. U starých, možná už i u starších stromů, o kolec nezavadíte.

Hrušeň obencá

Hrušeň obencá

Jak jsem se seznámil s hrušněmi

Měl jsem tu možnost, spíš čest, že jsem zastihl v Průhonicích dva vynikající ovocnáře, Ing. Černíka a Dr. Dostálka. Druhý jmenovaný kus svého života sbíral a sháněl plané hrušně a v Průhonicích, v zahradě na Chotobuzi, z nich vysadil matečnici. A právě tam jsem se seznámil s těmi krásnými, které od té doby obdivuju.

Hrušeň vrbová

Hrušeň vrbová

  • Hrušeň vrbolistá

Tou první byla a je hrušeň vrbolistá (Pyrus salicifolia). Je to strom, spíš stromek asi tak 5–8 m vysoký, s větvemi co chvíli převisajícími, tenkými, zamlada hustě šedoplstnatými, a jak se patří kolcovitými. Tedy pichlavými.

Tak jak její jméno prozrazuje, listy má úzké jako vrba. Stejně jako např. vrba křehká (Salix fragilis).  Na rozdíl od ní  má ovšem listy stříbřitě chlupaté nebo plstnaté a až před koncem sezony olysalé. Hrušky, hruštičky jsou sotva 2–3 cm velké, zelené a na tlusté stopce.

Místem původu hrušně vrbolisté byla jihovýchodní Evropa, Malá Asie a Kavkaz. Do zbytku Evropy se dostala až po roce 1780. Kdy se ale dostala do Čech se mi dohledat nepodařilo.

  • Hrušeň hlošinolistá

Tou druhou je hrušeň hlošinolistá (Pyrus eleagnifolia). Přiznám se, že ji od hrušně vrbolisté odlišuju poměrně obtížně. Její letorosty jsou stejně plstnatě chlupaté, jen listy jsou o něco širší a po obou stranách bělavě plstnaté. Hruštičky jsou kulovité asi jen 1–2 cm velké.

Jejím domovem byla Malá Asie. V Evropě je pěstovaná od roku 1800. U nás byla poprvé vysazena v Průhonicích kolem roku 1927. Někteří dendrologové ji považují za příbuzný druh hrušně sněhobílé (Pyrus nivalis),která je v současnosti považována za vymírající druh. Jiní mají za to, že hrušeň sněhobílá je naopak křížencem hrušně obecné a hrušně hlošinolisté. Tak si vyberte.

Svou hrušeň mám i v Botanické zahradě

Dostalo se mi té cti, vysadit si v Botanické zahradě hl. m. Prahy v Troji svůj strom do Aleje či mezi Kořeny osobností. Abych se povytáhl, tak tam mají strom Madlenka Albrightová, Havlovi, Lucie Bílá i Karel Gott, má milovaná Jiřina Jirásková i TV kolega Václav Postránecký, Zátopkovi a další. Měl jsem si navrhnout, jaký že strom by tam po mně rostl. Bez rozpaků jsem sáhl po citovaných hrušních. V Troji proto roste má Salix salicifolia cv. Pendula, převisle rostoucí vrbolistá hrušeň.

Foto autor a Shutterstock

 

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x