
Tvary hrušně: Kterou výšku kmene vybrat, jak tvarovat korunu
19. 3. 2023Pěstitelské tvary hrušně se mnohdy podobají jabloním. Na bujně rostoucích podnožích se však hrušně dožívají vyššího věku než obdobné jabloně.
Kvalitním výchovným řezem hrušní podpoříme co nejdelší produkční životnost stromů, snížíme i možnou potřebu radikálnějšího zmlazení korun.
Vzhledem k větší citlivosti hrušní k zimním mrazům řežeme stromy během postdormance tzn. vynuceného vegetačního klidu, po skončení silnějších mrazů, nejlépe v březnu. Hovoříme o zimním řezu, i když kalendářně může být již jaro.
Hrušně vytvářejí nejvíce květních pupenů na dvouletých výhonech a na krátkém plodném obrostu. Proto bychom se měli pravidelně starat o obměnu dřeva za mladší.
V zimě, při teplotách pod –8 °C, stromy neřežeme, protože by řezné plochy mohly namrzat.
Z klasických pěstitelských tvarů doporučujeme především:
Pyramidální korunu volně rostoucího zákrsku lze zapěstovat u všech stromů jako korunu s kruhovým či oválným půdorysem. U hrušní budeme volit tento tvar v první řadě tehdy, když byl jako podnož vybrán bujněji rostoucí semenáč. Musíme dbát na to, aby základní větve nebyly zapěstovány příliš strmě. Správný úhel můžeme zajistit rozpěrkami.
U hrušní se z důvodu lepšího osvětlení osvědčilo rovněž pěstování ve tvaru ovocné stěny, kdy se koruna skládá ze tří až pěti základních větví.
Pro lepší opylení a zároveň pro vyrovnané každoročně vysoké sklizně se doporučuje vysazovat vždy dvě různé odrůdy. Pomoc si můžeme i tak, že na vysazený strom naroubujeme druhou odrůdu. U hrušní platí, že rané odrůdy jsou méně náročné než pozdní odrůdy.
Během období plné plodnosti lze ve výšce okolo 2,5 m zjara seříznout terminál na dvě slabší postranní větve, dovolí-li to vzrůst dané kombinace odrůdy a podnože.
Produkční životnost výsadeb klasických tvarů hrušní odhadujeme na 18 až 25 let, s ohledem na charakter péče o stromy a konkrétní podmínky daného stanoviště.
Vřetena řežeme stejně jako ostatní tvary hrušní hlavně na jaře, během období vegetačního klidu. Chceme-li oslabit nadměrný růst stromů, zvolíme řez během kvetení nebo po odkvětu. V tomto případě pracujeme velmi opatrně, abychom nepoškozovali obrost s generativními orgány.
V případě potřeby lze s tímto řezem také šetrně vyvázat výhony, které jsou v tuto dobu méně křehké a tak snadno se nevylamují a nepraskají.
Pro lepší vybarvení plodů a zbrzdění růstu je u vzrůstných stromů v hustších výsadbách vhodný doplňkový, časně nebo pozdně letní řez během měsíce června až srpna.
Čím menší je násada ovoce, tím více listové plochy můžeme řezem odebrat.
Při velké úrodě letní řez vynecháváme. To neplatí pro vlky, tzv. bujné výhony uvnitř koruny, které rostou kolmo k nebi, uvnitř zastíněné koruny. Odstraňujeme je ideálně během června.
Štíhlé vřeteno se uplatní zvláště u slaběji rostoucí kombinace odrůdy hrušně a vegetativně množené kdouloňové podnože. V horších půdních podmínkách, jako jsou písčité, štěrkovité nebo naopak těžší půdy, se při nedostatku vláhy osvědčuje uznaná selekce Hrušňového semenáče (Pyrus communis), zejména pokud nejsou odrůdy extrémně bujně rostoucí.
V období nástupu do plné plodnosti, jestliže koruny dosáhly svého konečného objemu, je rovněž účelné seříznut korunu ve výšce 2,5 až 3,0 m. Předejdeme tak k vyholování obrostu ve spodních částech korun.
Životnost štíhlých vřeten hrušní se pohybuje podle intenzity pěstování, použitého sponu, zvolené podnože a odrůdy od 15 do 20 let.
Foto autor
Do konce února je dobré dokončit prosvětlovací nebo zmlazovací řez okrasných stromů, keřů, popínavých dřevin a těch, které jsme vysadili na podzim a neseřezali je. Stříháme nejprve odolné druhy, u choulostivějších, které přes zimu namrzají, s řezem počkáme.