Při nepřízni počasí ošetříme hrušně proti rzivosti i na konci jejich květu

9. 4. 2024

Při ošetření proti rzivosti hraje počasí důležitou roli. Pokud jsou hrušně v květu a je současně vlhké počasí, měli bychom ošetření zopakovat.

I přesto, že bylo o této chorobě napsáno již mnoho, stále je mezi pěstiteli mnoho nejasností. Pojďme se na některé podívat.

Hostitelé rzivosti hrušně

Původcem rzivosti hrušně je rez Gymnosporangium sabinae, která je dvoudomá. Tedy ke svému vývoji potřebuje dva hostitele.

Silné napadení rzivostí

Silný výskyt rzivosti na hrušni

Primárním hostitelem je jalovec (Juniperus), avšak ne všechny jeho druhy nebo kultivary. Mezi důležité hostitele patří:

  • jalovec prostřední (J. media),
  • jalovec chvojka (J. sabina),
  • jalovec čínský (J. chinense),
  • jalovec skalní (J. scopularum).

Rostlina jalovce je po infikování nemocná až do doby likvidace.

Mezi hostitelské jalovce naopak nepatří, u nás někdy ještě planě rostoucí:

  • jalovec obecný (J. communis),
  • pravděpodobně i jalovec šupinatý (J. squamata),
  • jalovec polehlý (J. horizontalis).

Současně mezi hostitele rzi hrušňové v žádném případě nepatří túje, tisy nebo cypřišky, což se stále mylně traduje.

Sekundárním hostitelem je:

  • hrušeň obecná (Pyrus communis),
  • hrušeň polní (P. pyraster).

Tzv. asijské hrušně (např. h. ussurijská, h. písečná, nashi apod.) většinou nejsou zcela odolné, ale jsou podstatně méně napadány.

Taktéž ranější odrůdy hrušní jsou uváděny jako částečně odolnější, např. Červencová, Hardyho, Bohemica, Decora, Discolor, Radana aj.

Velmi náchylné odrůdy hrušně jsou např. Clappova, Lucasova, Pařížanka, Williamsova. Ale např. odrůda Boscova je jednou uváděna jako odolnější, podruhé naopak zařazována mezi náchylnější.

Patogen přenášejí vzdušné proudy

Pro snadnější pochopení se dá vývojový cyklus rzivosti hrušně popsat jako patogen, který přezimuje na jalovcích ve vřetenovitých zduřeninách na větvích. V době květu hrušní se na těchto zduřeninách formují ložiska, tzv. telia, která jsou za sucha prášivá a za vlhkého počasí rosolovitá.

V těchto ložiskách se vytvářejí spory, které jsou vzdušnými proudy přenášeny na listové čepele hrušní, občas ale i na jejich větve, plody nebo listové řapíky. Na listech vznikají typické oranžové skvrny, v jejichž středech na vrchní straně listu se vytvářejí drobné černé útvary (spermogonia) a na spodní straně pak později typické vyvýšené aecie, v nichž se na konci léta a na začátku podzimu vytvářejí spory, které jsou opět vzdušnými proudy přenášeny zpět na jalovce.

Blízkost hostitelů = větší napadení

Při silném napadení hrušní dochází í k redukci listové plochy, což má za následek kratší přírůstky, menší listy a samozřejmě nižší výnos kvalitních plodů v následujících letech.

Škodlivost je tím větší, čím blíže jsou oba hostitelé. Současně deštivé a teplé počasí je pro chorobu příhodnější.

Pokud jsou skvrny jen na některých listech, stromům to většinou neškodí. Uvádí se, že práh škodlivosti je 20 až 30 %, někdy dokonce i 50 % napadených listů. Vzdálenost mezi hostitelskými druhy a kultivary jalovců a hrušní by měla být minimálně 150 až 200 metrů, ale k infekci může docházet i při vzájemné vzdálenosti 500 i více metrů.

Současně platí, že listy hrušní musí být nakaženy každý rok. Tedy pokud není zdroj infekce, listy zůstanou zdravé.

Která ochrana proti rzivosti je účinná?

K nepřímé ochraně patří:

  • nepěstování náchylných druhů a kultivarů jalovců,
  • dostatečná prostorová izolace mezi jalovci a hrušněmi.

U starších nemocných jalovců se dá řešit menší napadení hrušní v okolí průklestem rostlin, likvidací těch zduřených míst v zimě, popřípadě odstraňování zduřenin na jaře, když se začínají vyvíjet a ještě tzv. nepráší.

I když proti této chorobě není přímo povolen žádný fungicidní přípravek, můžeme s úspěchem použít přípravky povolené u jádrovin proti strupovitosti.

Velmi důležitý je ovšem termín ošetření. První ošetření by se mělo provést na začátku květu hrušní a především v případě, že je po dobu květu vlhčí počasí, je vhodné ošetření provést ještě jednou na konci květu.

Uvedenými přípravky můžeme ošetřit i hostitelské druhy jalovců. Ošetření provedeme ideálně koncem srpna nebo v září. Omezí se tím nové infekce jalovců, ale nemá to vliv na již dříve infikované větve. Toto ošetření je důležité také u mladých, ještě zdravých rostlin proto, aby rez nechytly od hrušní.

Ojediněle se uvádí jako vhodná ochrana i překrývání jalovců fóliemi nebo dokonce jen netkanou textilií v době květu hrušní. Účinky těchto opatření však nemám ověřené.

Foto autor

 

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

29. 5. 2024

Snížením počtu plůdků jablek, hrušek a broskví zlepšíme úrodu

U ovocných stromů je žádoucí menší množství plodů. Jabloně, hrušně a broskvoně se příliš velkým nasazením plodů oslabují. Plody zůstávají drobné, přibývá chorob i škůdců a také nasazení květních pupenů pro úrodu v příštím roce je podstatně nižší.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x