V první půlce října vysazujeme jabloně, hrušně, třešně, slivoně, meruňky, kdouloně a třeba jeřáby. Pak ještě máme čas na broskvoně, mandloně a ořešáky.

Trvalky, které pěstujeme jako letničky na záhonech, v truhlících či nádobách, přesadíme do květináčů a přeneseme na chráněná místa v domě. 

Do uvolněného pařeniště, studeného skleníku či fóliovníku lze vysít ředkvičky a špenát. Bulvičky a lístky sklízíme v říjnu a listopadu.

Dobře připravené šípkové víno patří k nejoblíbenějším. Použité šípky musí být zralé, ale ne měkké a nahnilé. K ochutnávání bude víno vyškolené za více než šest měsíců.

Mezi zájmovými časopisy se měsíčník Zahrádkář může pyšnit tradicí ještě delší, než je ta padesátiletá. Lidé i dnes pociťují vášeň pro to, co kdysi bylo venkovskou přirozeností.

Chci v zamokřeném koutě zahrady vysadit vlhkomilné rostliny. V jednom pražském parku jsem objevil tuto květinu, mohl byste mi poradit, jak se jmenuje, případně jak ji pěstovat?

Otázka: Jak se jmenuje žlutobílá pnoucí rostliny na snímcích? Přivezli jsme si semínka z Českého Krumlova a už druhý rok nám zdobí zahradu.

Příjemné slunné dny pozdního léta, chvíle trávené s rodinou či přáteli, dobré jídlo a pití, dostatek čerstvé zeleniny a kvalitní maso. To všechno jsou dobré důvody ke grilování.

Dotaz: Moje maminka již řadu let pátrá po určení rostliny, která se vyskytuje v dnes chráněné lokalitě bažantnice u Dobrušky pod Orlickými horami.

Zářijový Zahrádkář přichází s tipy pro vrcholící čas sklizně a zpracování úrody a také zve na akce související s padesátinami časopisu.