K posklizňové úpravě prázdného záhonu se vyplatí přidat výsev rostlin, které použijeme jako zelené organické hnojivo. Některé zapravíme do půdy na podzim, další na jaře. (Pokračování textu…)
V současnosti lze pěstovat v domácích podmínkách více druhů hub. Přibývají i varianty pěstebních substrátů, které se v srpnu očkují houbovým myceliem. (Pokračování textu…)
Během letních veder patří kypření a okopávka půdy k nejdůležitějším zahradním činnostem. Při správném mulčování kypření odpadá; snížíme i objem zálivky. (Pokračování textu…)
Záhony uvolněné po rané zelenině připravíme v červenci pro podzimní sklizeň salátů, endivie, ředkviček, ředkve, pekingského zelí, špenátu a dalších. (Pokračování textu…)
V letních měsících zelenina potřebuje zejména závlahu, okopávku, mulčování, pletí, hnojení, ale také jednocení, přihrnování a ochranu. (Pokračování textu…)
Vysazujeme hlávkový salát, štěrbák, kedlubny, růžičkovou kapustu, pór pro letní a podzimní sklizeň. Na výsevném záhonu si vypěstujeme sadbu póru pro přezimování. (Pokračování textu…)
Každý kdo pěstuje na své zahrádce zeleninu, usiluje o kvalitu. O té však nemůže být řeč, obsahuje-li zelenina dusičnany v nadměrném množství. (Pokračování textu…)
V druhé polovině října je již vhodné sklidit poslední plody papriky pěstované pod sklem nebo pod fólií. (Pokračování textu…)
Do uvolněného pařeniště, studeného skleníku či fóliovníku lze vysít ředkvičky a špenát. Bulvičky a lístky sklízíme v říjnu a listopadu. (Pokračování textu…)
Z loňského roku nám na venkovních záhonech zůstávají ještě některé druhy zeleniny: pór, kadeřávek a růžičková kapusta. V pařeniští se daří dalším. (Pokračování textu…)
Zejména v zeleninové zahradě je výhodné využívat menší volnou záhonovou plochu, na které si vypěstujeme sazeničky zeleniny. Kupované sazenice jsou mnohdy drahé a navíc nebývá k dispozici výběr odrůd podle našich představ.
