Z loňského roku nám na venkovních záhonech zůstávají ještě některé druhy zeleniny: pór, kadeřávek a růžičková kapusta. V pařeniští se daří dalším.
V pařeništi lze přes zimu pěstovat špenát, polníček, petržel, lžičník (Kochlearia) a zimní portulák. Za mírného počasí zeleninu postupně sklízíme a spotřebováváme. Výbornou v tomto období je zimní cibule – ošlejch. Tento nesprávný název je používán nejčastěji pro cibuli zimní sečku (Allium fistulosum), jindy pro šalotku (A. ascalonicun).
Přilepšit si ve svém jídelníčku můžeme zelenými naťovými bylinkami – pažitkou, cibulí, česnekem, petrželkou, naťovou petrželí, bazalkou, naklíčenou řeřichou a ostatními, které se dají přirychlit, pěstovat doma nebo zakoupit. Rychlit můžeme i čekanku na puky a rebarboru.
Kořeninové a léčivé bylinky lákají k pěstování. Liší se však svými požadavky na závlahu a oslunění. Tyto rozdílné podmínky poskytne bylinkám právě spirála.
Jaro klepe na dveře a mnozí se stále ještě rozhodují , zda vysadí cibuli ze sazečky, nebo ji vysejí ze semen. Probereme výhody a nevýhody obou způsobů pěstování.
Abychom si obohatili jídelníček o čerstvou zeleninu, můžeme rychlit některé druhy zeleniny. Zejména listová zelenina nám bude v našem úsilí nakloněna.
K pěstování raných jarních zelenin zpravidla využíváme rychlení ve skleníku, fóliovníku nebo pařeniště. Pokud takové vybavení nemáme, můžeme pěstovat ozimé odrůdy.
S delším dnem a případně se zvyšující se teplotou v chladných prostorách, kde máme uloženy zimující rostliny, kontrolujeme, zda nic neruší jejich vegetační klid. Vhodnou teplotu prostředí lze v lednu podpořit větráním.
