K posklizňové úpravě prázdného záhonu se vyplatí přidat výsev rostlin, které použijeme jako zelené organické hnojivo. Některé zapravíme do půdy na podzim, další na jaře.
Zelené hnojení prospívá pěstitelským plochám hned několikrát. Porost vytvoří přirozený mulč, který chrání půdu před vysycháním, vyplavováním, před větrnou erozí a omezí i uchycení plevele. Pokud rostliny vykvetou, stanou se potravou pro křídlatý hmyz.
Hořčice jako zelené hnojivo; foto Shutterstock
K zelenému hnojení se často používá hořčice bílá (= setá, Sinapis alba), po které však není vhodné pěstovat v příštím roce košťáloviny. Nesejeme jí tam, kde je půda zamořená nádorovitostí košťálovin, stejně tak i ozimou řepku.
Jako zelené hnojení se výborně hodí rychle rostoucí svazenka vratičolistá. V říjnu nebo v listopadu zelený porost posečeme, necháme zavadnout a poté zaryjeme.
Svazenka vratičolistá před kvetením; foto Shutterstock
Ani po řepce ozimé nebudeme vysazovat košťáloviny.
Jako ozimou směsku můžeme použít vikev huňatou, řepku ozimou, ozimou vikev a žito, které svým mohutným svazčitým kořenovým systémem brání vyplavování dusíku. Zaryjeme je do půdy v dubnu.
Žito seté na záhonu; foto Shutterstock
Správným hnojením a péčí o úrodnost půdy dodáme živiny, které rostlinám zajistí dobrou kondici. Bez živin v půdě bude úroda horší. Které látky použít a jak?
Vyčerpanou zahradní půdu můžeme plnohodnotně doplnit kompostem, zarytím dobře rozloženého chlévského hnoje a přítomnost živin podpořit zeleným hnojením.
Nejběžnější poruchy rostlin, které nezavinili ani škůdci, ani choroby, způsobuje nesprávná výživa, tedy nedostatek nebo nadbytek některých prvků.
V létě tvarujeme živé ploty a to zásahem do mladého letošního dřeva. Zmlazení nebo hlubší řez necháme na začátek vegetační sezony.
Žížaly se živí organickými látkami a přetvářejí je v jemnou – kompostovanou –půdu bohatou zejména na humus. Každé zahradě tak poskytují významnou službu. Řada hmyzích druhů zase díky svým přirozeným potřebám brání rostliny před škůdci
