Předjaří se hodí pro plánování úprav či oprav zahrady, ať už se týkají zahradních staveb nebo výsadby. Pamatujeme i na děti, které rády pomáhají se zaléváním, sklizní a dalšími činnostmi. (Pokračování textu…)
Ve vytápěném skleníku, fóliovníku, pařeništi, nebo na okenním parapetu začínáme s příchodem února předpěstovávat zeleninovou sadbu. (Pokračování textu…)
Kdo na zahradě používá pařeniště, v únoru z něj zpravidla vybírá listí, které tam uložil v prosinci, a zvenku jím zateplí bočnice. (Pokračování textu…)
Zelenina z volné půdy může být k dispozici po celou zimu. Nejčastěji to je kapusta růžičková a kapusta kadeřavá. (Pokračování textu…)
Ještě před nákupem semínek zeleniny a květin prohlédneme osiva z minulých let, která máme doma. Vyplácí se nové sáčky s osivy výrazně popsat datem nákupu. (Pokračování textu…)
Abychom si obohatili jídelníček o čerstvou zeleninu, můžeme rychlit některé druhy zeleniny. Zejména listová zelenina nám bude v našem úsilí nakloněna. (Pokračování textu…)
Koncem roku vybereme z pařeniště zeminu, kterou jsme používali během sezony pro pěstování, a postaráme se o ni v zahradě. (Pokračování textu…)
S výsadbou česneku nespěcháme. Včas připravíme záhon, ale stroužky zapustíme do půdy co nejpozději, aby vzešly až na jaře. (Pokračování textu…)
Zelenina ke skladování musí být sklizená v odpovídající zralosti, zdravá a vytříděná. Poškozenou nebo nedorostlou spotřebujeme, nebo ji sušíme. (Pokračování textu…)
Počátkem listopadu vyzvedáme z půdy rostliny pro rychlení – pukovou čekanku. Později na podzim to může být i reveň. (Pokračování textu…)
Zejména v zeleninové zahradě je výhodné využívat menší volnou záhonovou plochu, na které si vypěstujeme sazeničky zeleniny. Kupované sazenice jsou mnohdy drahé a navíc nebývá k dispozici výběr odrůd podle našich představ.
