Koncem roku vybereme z pařeniště zeminu, kterou jsme používali během sezony pro pěstování, a postaráme se o ni v zahradě.
Zeminu z lože pařeniště necháme promrznout. Na jaře ji použijeme jako nový pěstební substrát.
Studená pařeniště na novou sezonu zakládáme tak, že místo zeminy, která v pařeništi byla, našlapeme 30-40 cm silnou vrstvu suchého listí. Listí se nám bude hodit na přelomu února a března jako tepelný izolant, kterým pařeniště zvenku ochráníme před promrznutím. Tepelnou izolaci pařeniště v předjaří ještě posílíme zakrytím bočnic či nejbližšího okolí.
Vrstvu listí bychom měli navýšit do výšky aspoň 30 cm. Listí použijeme co nejsušší, proto k této práci vybereme suchý den a pokud možno po delším období bez srážek.
Koncem roku prázdné pařeniště zaplníme listím, zeminu necháme někde poblíž promrznout; foto Shutterstock
Část z pařeništní zeminy použijeme na založení nového kompostu, zbytek použijeme na přihnojení trvalek, rybízů, angreštů, jahodníků, trávníku, popřípadě i na přesazování pokojovek.
Pokud budeme pařeniště zprovozňovat již v únoru a březnu, nemělo by příliš promrznout. Na listí by se měla dát další vrstva cca 30 cm suchého listí, tentokrát nesešlapávaného. Vhodné je také zakrytí boků i okolí pařeniště, abychom zabránili pronikání mrazu ze stran.
Rouby révy o délce 30 cm odebíráme z jednoletého dřeva. Lehce zvlhčené je zabalíme do igelitového sáčku. Skladujeme v chladničce, sklepě apod.
Kdo na zahradě používá pařeniště, v únoru z něj zpravidla vybírá listí, které tam uložil v prosinci, a zvenku jím zateplí bočnice.
Nově zasazené a choulostivé rostliny bráníme před promrzáním mulčem z listí. Aby listí zůstalo funkční ochranou, zakryjeme ho chvojím.
S přibývajícím chladem rostliny snižují svou vegetační aktivitu a tedy i příjem živin a vláhy. Volným záhonům prospěje podzimní vysévání plodin na zelené hnojení.
