Z cizrny připravíme zdravá jídla jako z hrachu, také dobré placky
27. 10. 2021Cizrna beraní neboli římský hrách pochází patrně z oblasti jihovýchodního Turecka. Nejvíce se pěstuje v Indii. Vedle hrachu a fazolu je nejrozšířenější luštěninou.
Cizrna beranní je nejen oblíbenou luštěninou, ale i zajímavou rostlinou do zahrady. Přináší vysoké výnosy a nabízí zajímavé možnosti zpracování.
Cizrna má svůj původ v Indii, kde je dodnes hlavní luštěninou a základem jídel jako je dhál. Odtud se rozšířila do arabských zemí a celého Středomoří. Právě tam vznikly pokrmy, které známe i my – falafel nebo hummus. V Česku se s ní setkáváme také pod názvem římský hrách.
Cizrna beranní (Cicer arietinum) je jednoletá rostlina z čeledi vikvovitých. Seje se přímo do půdy, kdy její teplota dosahuje 10–15 °C. Klíčí dobře a prospívá v humózních půdách s občasnou zálivkou. Vytváří hluboké kořeny, které mohou sahat až dva metry (koření hlouběji než hrách či fazole), takže rostlina zvládá i sucho a málokdy vadne. Pro osevní postup je vhodné vracet cizrnu na stejné místo nejdříve po čtyřech letech. Rostlina je jemně chloupkatá, ale bez rizika pro alergiky.
Z cizrny lze připravit krémové polévky, kaše s chutí připomínající kaštany, nebo klasická jídla středomořské a orientální kuchyně. Patří mezi nejchutnější luštěniny a je třetí nejpěstovanější luštěninou na světě.
Pokud chcete rozšířit svůj jídelníček i zahradu, cizrna beranní je ideální volbou. Nabízí široké možnosti využití od výhonků po semena a zároveň je nenáročná na pěstování, vyzkoušejte.
Foto autor
Poměrně velkému zimnímu nedostatku světla, které je důležitým růstovým a vývojovým faktorem pro řadu pokojových rostlin, přizpůsobíme především zálivku.