Počátkem listopadu vyzvedáme z půdy rostliny pro rychlení – pukovou čekanku. Později na podzim to může být i reveň.
Trsy pažitky, které jsme už vyryli a uložili volně nebo do pařeniště, nyní očistíme od suché natě a nasázíme je do květináčů pro zimní rychlení. Než budeme další pažitku potřebovat, je vhodné ji ponechat v chladu založenou v zahradě.
Abychom prodloužili trvanlivost čerstvé zeleniny, založíme ji do vyvezeného pařeniště a to kořeny do půdy, písku či rašeliny. Takto můžeme uskladnit nejen kořenovou zeleninu, ale i košťálovou, kterou jsme sklidili s kořeny.
S většími kořenovými baly vyryjeme a do pařeniště přemístíme i kedlubny Gigant, hlávkovou kapustu, endivii a pekingské zelí.
Před promrznutím obložíme stěny pařeniště listím, řezanou slámou případně polystyrenem. Na pařeniště zakryté okny můžeme proti velkým mrazům položit rohože nebo navrstvit další listí. Za slunečného počasí je však třeba pařeniště větrat.
Vyjma kadeřávku a růžičkové kapusty sklidíme co nejdřív všechnu brukvovitou zeleninu. Zeleninu ponechanou na záhonech můžeme podle vývoje počasí ještě přikrýt zeminou, listím, chvojím a rohožemi.
I počátkem listopadu ve skleníku sklízíme. V nevytápěném chráníme rostliny netkanou textilií. Vysejeme mrkev a petržel na ranou jarní sklizeň. Kontrolujeme výskyt škůdců.
Abychom si obohatili jídelníček o čerstvou zeleninu, můžeme rychlit některé druhy zeleniny. Zejména listová zelenina nám bude v našem úsilí nakloněna.
Bílé a červené hlávkové zelí se liší obsahem barevných antokyanů, což je i příčina výrazné barevné rozdílnosti pokrmů se zelím.
Které teploty a jaká vzdušná vlhkost svědčí které zelenině, aby vydržela uskladněná až ke spotřebě? A kolik měsíců má zelenina vlastně vydržet v optimálních podmínkách?
Věnujeme pozornost doplňujícímu řezu keřů – odstraňujeme plané výhony (vlky) z podnože. Rozeznáme je podle jiné barvy a tvaru listů, a ostnů. Pokud ušlechtilý výhon končí listem bez očka a na jeho vrcholu se netvoří květ, zastřihneme ho.
